Šťastné a veselé

Zima 1914, začínající první světová válka. V zákopech proti sobě stojí vojáci Francie a Velké Británie (lépe řečeno Skotska) na jedné straně a Německa na straně druhé. O Štědrém večeru zapomenou na zabíjení a uprostřed země nikoho, mezi šrapnely a padlými, si podají ruce... Velká evropská koprodukce (na filmu se podílely mimo jiné všechny tři státy zobrazovaného válečného konfliktu) přináší velké, emocionálně nabité téma. Toto téma nebylo bohužel ukočírováno - film strhává emoční přepjatost, přílišný patos klíčových scén, nepropracovanost postav, nepřítomnost příběhu a kritického pohledu. Celé dílo ulpívá pouze na povrchu, což je (i pro kvalitní herecké obsazení) škoda. (28.11.2005)

Krásná ukázka toho, že nebýt těch zmrdů nahoře, kteří se jen vyvalují s nacpanými břichy ve vyhřátých komnatách a dávají rozkazy, tak by ani žádné války být nemusely. Jenže rozkaz je rozkaz, že? Je to vlastně jedno, jestli je v čele diktátor nebo vláda nějakých ministrů. Jak jde o prachy a moc, slušní lidi to vždycky odnesou nejvíc. Co se týče filmu samotného - mohlo to být mnohem poutavěji zpracované. Dabing mě taky nenadchnul...70% (26.12.2013)

Jako svěží alternativa Vánočních evergreenů v podobě hladivých pohádek či neméně hladivých romantických filmů skvělé, jako ambiciózní vyprávění o kuriózní historické události prodchnuté humanistickým poselstvím ale přeci jenom trochu plaché a nedopečené. Vše co se (IMHO neprávem) obecně vytýkalo Wajdově Katyni jsem zpozoroval zde - schématicky načrtnuté postavy, obavu zaujmout k událostem vlastní postoj (neplést se snahou o objektivitu) a nulovou snahu o proniknutí pod dojímavý povrch. Co tento film šlechtí, je vkusnost s jakou je podán a která jej činí divácky snadno akceptovatelným a uvěřitelným. K sentimentem provoněné štědrovečerní pohodě a ke slabším čtyřem hvězdičkám to stačí bohatě. (29.12.2008)

Happy Christmas a druhý den se zmasakrujeme. Asi tak to vnímám a proto kromě ještě jiných důvodů mám vyhraněný názor na vánoce, dalo by se říct :"tak si hezky naplánujeme jeden den, kdy budeme na sebe hodný, budeme si dávat dárečky, zazpíváme si a druhý den pojedeme zase postaru". Tohle byl možná jediný den v dějinách, kdy se tři strany daly do kupy a bylo to fajn a to je všechno. Ne, mě to neoslovilo, přišlo mi to místy, jak píše jeden uživatel jako velká agitka na mírové soužití mezi lidmi. Ono to jde pánové i bez těch vánoc, ale to by se muselo myšlení lidí úplně změnit. Jednodenní pozlátko je nezmění. A přidám se i k evěpetře, že zbývá jen naděje, ale co si budeme povídat..............nicméně díky, že alespoň jeden den nebyly lidská jatka. (27.08.2016)

Abych řekla pravdu, zhlédla jsem tento film takříkajíc "na slepo", aniž bych o něm dopředu cokoli tušila. A nakonec jsem byla velice ráda, že jsem se k němu dostala. Krásný, dojemný a působivý snímek, který se díky obratné režii a výtečným hereckým výkonům zdržuje jakéhokoli patosu nebo kýčovitosti. Přitom hned první scéna vás naprosto myšlenkově uzemní - 3 děti, 3 země, 3 národy, 3 básně - trojí nenávist. Ústy hlavního hrdiny Sprinka (B. Fürmann) nešlo snad ani lépe vystihnout celou nesmyslnost jakékoli války: "Zabíjet se navzájem bude zítra ještě absurdnější než včera." ... (16.12.2006)