Šťastné a veselé

Jeden z mála válečných filmů, který ukazuje, že v zákopech proti sobě stáli normální chlapi, kteří k sobě necítili hlubokou ideologickou či politickou nenávist. Většina z nich narukovala, protože dostala povolávací rozkaz a jediné, po čem opravdu toužili, bylo vrátit se ve zdraví domů. Jenže války vedou a organizují jiní, kteří v lidech programově probouzejí špatné stránky a lidskost hodnotí jako vysloveně škodlivou a nebezpečnou vlastnost. Oslovila mě myšlenka, zpracování bylo slabší. (08.02.2015)

Nádherně lidský film o dobrém v lidských bytostech. Poznámka na okraj, odvelení Němců na východní frontu je v tomto případě možná ne za trest, ale ze strany německého vedení spíše prevencí. Rusové slaví Vánoce jako pravoslavní až v lednu. Leda, že by narazili na jednotku ruského impéria složenou z Poláků, Finů, Lotyšů, Litevců či Estonců. A Rakušané popřípadě by jim mohli dělat Skoty. (01.01.2011)

Krásny film o jednej z mála pekných a príjemných nocí, ktoré zasiahli vojakov bojujúcich proti sebe v 1. svetovej vojne. Ľutujem, že tých nocí nebolo viac a ľutujem, že len prostí vojaci, často bez vzdelania, si uvedomovali, aká fraška vlastne vojna je. Príjemný komorný film s veľkým srdcom, správne herecky podaný a zrežírovaný. Akurát škoda, že predabovaním každej bojujúcej strany do českého jazyka, stratila pointa autentickosť a podstatu. 85%. (02.01.2009)

S přivřenýma očima dávám plný počet hvězdiček. Historku o tom, jak na Štědrý den hráli Němci fotbal se svým nepřítelem, znám, četl jsem o ní již před mnoha lety, dávno před natočením snímku Šťastné a veselé, ovšem pro větší hru na divákovy city sem tvůrci zatáhli oné lidskosti a bratrství bez ohledu na barvu uniformy trochu moc, což mírně kazilo dojem, avšak emoce, kterými jsou mnohé scény prosyceny, tento fakt kompenzují. Příjemné komorní válečné drama o nesmyslnosti války a nevraživosti mezi obyčejnými pěšáky, kteří bojují a nesnáší své nepřátele jen proto, že je to rozkaz z vyšších míst, kde se jí jehněčí a o bitvách se pouze mluví, ale neprožívají na vlastní kůži. (14.03.2013)

Štědrý večer roku 1914 . Píseň „Tichá noc“ zpívaná německým tenorem, kterou doprovodí, z nepřátelského zákopu, skotský dudák. A najednou se dá zapomenout na nenávist, nepřátelství, zimu . válku. Píseň, která pro vojáky tří armád znamenala nejen krátké příměří, kdy si připili francouzským šampaňským, vzájemně si ukázali fotografie svých žen, společně se pomodlili, pohřbili mrtvé. Ale byl to i začátek něčeho těžko pochopitelného.. „Válka, ve které si lidé vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli setkat až bude po všem.“ Jenže kouzlo vánoc nepocítil každý a válka je teprve na samém začátku. Nevím co přesně jsem od filmu očekávala, ale rozhodně jsem byla víc než mile překvapená. (27.03.2006)