Syriana

Taková malá statistika na úvod: Ke dni 2.3.2012 obsahují komentáře na Syrianu 13x slovo nuda, 22x přídavnou odvozeninu, 14x můžeme narazit na označení složitý/á/é, za nepochopitelný označuje tento film 10 uživatelů a za zmatený 6, čímž přihrávají mému elitářskému pocitu. Ne tím, že bych to celé sežral a plně porozumněl, ale tím, že mě film donutil přečíst si rozsáhlé rozfázování a polopatické vysvětlování děje na IMDB, nehledě na šest cigaret vykouřených u wikipedie, což byl nejspíš účel. Syriana je náročná. Do problematiky neuvádí, termíny a konexe nevysvětluje a postavy nemají pozadí, ale teprve si ho v průběhu filmu za sebou malují. Divácky ztotožňující prvek, tedy anachronický agent George Clooneyho během filmu dostává do držky (přeneseně i skutečně) v každý druhý jeho scéně a ač kdysi byl eso v jasně rozdělené středovýchodní politice, bolestivě zjišťuje, že pevná lana blízkého východu, jak ho zná se rozebrala na stovky malých vláken. V osmdesátých letech byly strany konfliktu rozděleny na A,B a C, přičemž dnes využívají celé abecední škály i s diakritikou. _____Syriana inklinuje k depresivní cykličnosti, kterou ale narušuje dějová linie pákistánských chlapců a jejich príma arabskýho kámoše s bombou a kopačákem, které jako jediná jasně směřuje ke svému cíli, ale i zpracováním je nejpochopitelnější, a tedy motivace sebevražedných atentátníků jsou na filmu tím nejzřetelnějším. Mají jasný start a cíl, čímž opět směřují na diváka. Účelem filmu tedy JE být na první signální nepochopitelnou směsicí podrazů, korupce, insiderů a intervence, aby pochopili smutnou realitu na arabském poloostrově a nepředvídatelnou sílu vykořisťovaného a k terorismu náchylného arabského národa (byť se v tomhle případě jedná o pákistánce). ____ Co se týče formy, je Syrina prakticky dokonalá, což je zejména zásluhou Elswitovi kamery (v současné době jeden z nejlepších kameramanů), výborných hereckých výkonů a perfektního castingu. Z Marka Stronga má člověk husí kůži, i když zrovna nikomu nevytrhává nehty a vůbec celou scénu tortury považuju za vrchol filmu. Matt Damon je naopak klasický předměstský kariérista s rodinou, zbavující se iluzí, do čehož se náramně typologicky hodí (dialog s manželkou u fontány je jednoduše geniální). Syriana je dokonalá a ocení to zejména lidi, se na filmy dívají a nežužlají si u nich ucho, nežehlí a nečekají, jak to tam Džorž Klůny ve finále pičo rozstřílí na sračky. (02.03.2012)

V závažnosti sdělení a ve své struktuře (přímo či nepřímo prolínající se dějové linie) Syriana hodně připomíná TRAFFIC, akorát že režisér Stephen Gaghan (právě scenárista Trafficu a teď i Syriany) vyměnil drogy za strategické suroviny, kolem kterých se točí celý svět - ropu a olej. Nepopírám, že jsem se při prvním shlédnutí v příběhu fúze společností Connex a Killen, v té změti jmen a faktů, ztrácel, osudy Clooneyho agenta CIA, prince Násira a těch dvou arabských chlapců však zaujaly hodně a v závěru i dokázaly strhnout. Gaghan si nebere servítky, nešetří CIA, zahraniční politiku své země ("Když má země 5% světové populace, ale vynakládá 50% ze světových prostředků na armádu, znamená to, že její přesvědčovací schopnost upadá."), poukazuje na korupci, dotýká se problému islámského fundamentlismu, problémem ale je, že jeho vyprávění působí poněkud chladným a odtažitým dojmem, což může některé diváky odradit. Já jsem ale filmu, který má myšlenku, ambici něco důležitého sdělit a navíc je z něj cítit poctivá filmařina (kamera a výprava se sugestivními arabskými reáliemi), schopen hodně prominout. PS: Clooney už dávno není tím, co - slovy Stevena Spielberga - škube hlavou jako holub, svým uměřeným civilním projevem příjemně překvapil, stává se z něho velký herec. (30.08.2006)

Ja si myslím, že film sa hrá na niečo, čím nie je. Je takou zmesou drámy, thrilleru, politickej sondy a obchodných machinácií, no ani jedno poriadne. Možno je ten film až príliš vyzretý na to, aby ho bežný konzument pochopil. Filmu ubližuje množstvo postáv, s ktorými sa bližšie nezoznámi a preto je potom zmätený z celkového deja. Celkovo príbeh a pointu je ťažko pochopiť, preto myslím, že si tento snímok pre uležanie treba pozrieť viackrát. Ja to teda skúsim, no zatiaľ sa nedarí. 65%. (01.05.2006)

Syriana jako by vzdorovala současnému kinematografickému trendu – pohltit diváka vírem emocí, zablokovat mu logické uvažování a podbízivě mu zajišťovat „komfort“ zapomenutí na okolní svět. Je tomu právě naopak. Pokud si chcete Syrianu dostatečně vychutnat, je vyžadována vaše spolupráce. Je nutno se připravit na dvě hodiny usilovného přemýšlení. Žádná hollywoodská akce se v podstatě nekoná, a to i přes to, že téma jistě nabízelo mnoho možností jak vytěžit klasická klišé, která známe z thrillerů (jak to udělal před nedávnem Spielberg v Mnichovu). Odvážím se dokonce tvrdit, že autoři Syriany nepočítali s větším komerčním ohlasem filmu (a to opravdu nevycházím pouze z faktu, že se George Clooney pro svou roli vzdal svého, pro dívky jistě okouzlujícího, tedy komerčně úspěšného, vzhledu – přestal se holit a přibral 15 kg). Je to film ze současného hlediska nedivácký, to ho však nijak neoslabuje. Jistě nebude bavit každého, ale to máte jako s Kubrickovou 2001-Vesmírná odyssea – skvělý film, kolik lidí vám však dnes řekne, že ten film sledovalo bez dechu od začátku do konce? Kolik lidí skutečně baví? Syriana není jednoduchá podívaná. Má složitou konstrukci, kterou někdo bude vnímat jako rafinovanou, někdo jako překombinovanou. Je to však druh filmu, o který dnes v kinech těžko zavadíte. Vsází na nejistý divácký ohlas, na schopnost současného diváka přemýšlet. (23.03.2006)

Everything is connected. Problém Syriany není v námětu, hercích či nezajímavosti. Rozhodně ani v tom, že Stephen Gaghan vyžaduje od svého diváka určitou míru znalostí a vstřícnosti k tomu proniknout tomuto snímku pod kůži. Jediným,bohužel však obrovským, problémem Syriany je její "nefilmovost". Gaghan si nedokázal určit priority a chce zde mít vše. Což filmu výrazně škodí, jelikož jak moc jsou některé dějové linky výtečné, tak jsou naopak jiné zcela nudné. Na druhou stranu jsou poněkud rozpačité dojmy nakonec přebity perfektním závěrem. Stephen Gaghan jako scenárista má co říci, ale jako režisér to (zatím) neumí podat tak, aby to fungovalo i jako klasický filmový zážitek se vším všudy. (17.07.2007)