Kancl

Příjemná reality show. První díly byly vtipné zejména díky své originalitě, něco takového tu nejspíš nikdo nečekal, ty další však zase dokázali pobavit svou pravdivostí. Většina lidí která měla tu možnost pracovat v nějakém Kanclu vám jistě potvrdí že tak nějak to tam opravdu probíhá. Samozřejmě nemá cenu tu nikomu cpát do hlavy, že tenhle seriál je šokujícím odrazem reality, ale o trochu pokřiveném odrazu by se již hovořit v jistých případech dalo. Dojem realističnosti tu jen umocňuje dokumentární zpracování, kdy hrdinové mluví s divákem, pokoušejí se jej nějakým způsobem získat na svou stranu, každým dílem mění své chování a posouvají cíle, příčemž jejich motivace je tu opravdu jasná, každý chce vyjít jako vítěz, stát se tou nejoblíbenější postavou. Svou roli tu hraje 'živá' kamera, mikroporty, osvětlení i občas rušivý zvuk a absence hudebního doprovodu. Co se týče samotných postav opravdu se zdají být skutečnými hrdiny a nejen napsanými postavami. Ač hrají, zároveň též žijí svůj život v tom spropadeném Kanclu, ve kterém se každý den dějí velmi podobné věci. Máme tu šéfa, který není hajzl, ale naprostý debil. Jeho chování je vypočítavé, snaží se manipulovat s ostatními, ale postupem času jej většina prohlídne. V prvním díle jakoby mu všichni jeho řeči 'žrali', ale postupem času ho už nikdo nebere vážně, což si on sám zapírá a pokládá to za holý nesmysl (úžasným případem jeho arogance a demence je rozhovor na téma "Kdo nejvíce ovlivnil váš život."; hodně bezradnosti je pak vidět na jeho chování v neznámém prostředí, s lidmi které vidí prvně a jsou na stejné úrovni jako on totiž nelze nijak lehce manipulovat - televizní soutěž, kde je převlečen za Austina Powerse). Pak je tu Gareth, který není o moc lepší, jedná se o jasný příklad člověka, který nikdy nezapadne do společnosti a tak se snaží chytnout se jednoho silného bodu a díky němu se vyšvihnout o kus nahoru. Hrdinů je tu samozřejmě mnohem víc, ale nevidím žádný smysl v tom je tu všechny vyjmenovat, snad stačí jen říct, že snad ani jeden z nich není klasický příklad kladného člověka a většina má více zápru než kladů. Herecké výkony jsou opravdu skvělé a zaujal hlavně Martin Freeman, který konečně začal stoupat a snad již brzy bude jeho jméno známější. Rozhodně jsem se dobře bavil, od začátku dokonce, neboť každá epizoda má co nabídnout a co více, tenhle seriál netrpí takovou nevyrovnaností jako většina ostatních, ba dokonce se možná jeho díly postupně čím dál více zlepšují. (27.08.2007)

Od dob, kdy spatřil světlo světa Červený trpaslík, je to nejúspěšnější vývozní artikl britské televizní tvorby. Jde o vybočení z klasické sitkomové tvorby, svého druhu vlastně experiment, který popřel klasickou nadsazenou situační komiku ve prospěch realistického hereckého projevu a přišel s humorem, který sází spíše na absurditu drobných běžných pracovních střetů a povahových odstínů zaměstnanců jedné malé firmy. S podobnými týpky se patrně každý z nás v té či oné míře v životě setkal a za hrdiny seriálu si může dosadit vlastní konkrétní jména a tváře. Je těžké popsat, v čem vlastně spočívá tak obrovský úspěch a ohlas, ale seriál díky své originalitě bodoval prakticky na všech světadílech a v nejrůznějších kulturách. Sebestředný arogantní šéf, snaživý kariéristický poskok, přihlouplá kancelářská pipka, nesmělý tahoun a řada dalších týpků dokáže ve sledu zdánlivě banálních příhod diváka, pokud přistoupí na pravidla daná tvůrci seriálu, hodně pobavit. Celkový dojem: 90 %. (30.05.2007)

Docela dost chápu, že se někomu nemusí tento seriál líbit. Hlavní hrdinové nejsou sympaťáci a seriál není moc vtipný. Nebo lépe řečeno - humor není založeý na vtipnosti, ale na pocitu trapnosti, který jednání postav navozuje. Tento postup je doveden až do krajnosti. Celkově jde o dost absurdní záležitost, v níž tzv."laskavý humor" nemá místo na slunci, a to je dobře. (20.12.2008)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +humor -nutno říct, že asi pomalé tempo vyprávění/// Když jsem k tomuto seriálu přistupoval, měl jsem za to, že to bude něco jako Ajťáci, tedy sitcom. A ono je to spíše "reality" pohled do kanceláří jedné firmy. S tím související pohled do "zákulisý" této firmy a ještě více pohled na její zaměstnance a dění v pracovní době. U prvních částí mě hodně zarazilo pomalé tempo vyprávění, tiché ozvučení, dokumentární kamera a zvláštní vystupování herců s občasným pohledem do kamer. A díky tomu jsem si nebyl úplně jistej jestli je to "jen" seriál a nebo je to skutečnost. Bylo to prostě natočeno opravdu věrně a vzhledem k tomu, že jsem si o seriálu nic nezjistil, tak jsem byl tímto stylem překvapen. Ovšem postupně jsem si na styl vyprávění zvykl a začal se u seriálu čímdál tím víc bavit. Najednou z toho byly slušné 3* a jí si to celkem uživál. K seriálu si prostě musít najíc směr. Pokud to dokážete, budete se asi neuvěřitelně bavit nad trapnýma a ještě trapnějšíma situace, které byste nikdy nechtěli zažít. Přitom je to tak normální, že určitě nejeden z vás už něco podobného zažil. Nehledě na to, že s některejma postavama se tak trošku ztotožňuji, což možná není věc, kterou by se měl člověk chlubit, ale určitě nejsem sám, kdo to tak cítí. No a samotný závěr v poslední části mě pohádkově dostal do kolen, přidávám 4* a říkám, že tohle se musí vidět znovu, aby člověk pochytil to co mu ušlo při prvním zhlédnutí./// Celkem 70%/// (31.12.2008)

David Brent: Well, there's good news and bad news. The bad news is that Neil will be taking over both branches, and some of you will lose your jobs. Those of you who are kept on will have to relocate to Swindon, if you wanna stay. I know, gutting. On a more positive note, the good news is, I've been promoted, so... every cloud. You're still thinking about the bad news aren't you? Naprosto úžasný a originální seriál, brilantně tematizující trapnost v každodenním životě - hlavní postava David Brent je hloupý, samolibý, ale hlavně neskutečně trapný - a neuvědomuje si to. Zároveň jsou veškeré jeho promluvy, fórky, rádobymoudrosti tak neskutečně pitomé (ovšem zcela vážně řečené), že se nemůžete nesmát. Ricky Gervais se nebojí hnát svou postavu do extrémů, ale jeho Davida Brenta je vám spíš líto, než abyste ho nenáviděli (což je věc, která se americkému "překladu" naprosto nepovedla). Kancl opravdu vypadá, jako by to byla reality show z obyčejné firmy, která má jednoho velmi výstředního šéfa (s velmi výstředním zástupcem, abych nezapomněl). Během těch pouhých čtrnácti dílů jsem si tuhle kancelář naprosto zamiloval a těšil se na další návrat do ní. Tvůrcům se navíc podařila jedna věc, která snad s výjimkou Hotýlku nemá v televizi obdoby - skončili v nejlepším. A za to je mám ještě radši. (21.08.2007)