Videodrom
Videodrome
Videodrome
Videodrome
Réžia:
David CronenbergScenár:
David CronenbergKamera:
Mark IrwinHudba:
Howard ShoreHrajú:
James Woods, Sonja Smits, Deborah Harry, Peter Dvorsky, Jack Creley, Leslie Carlson, Julie Khaner, Reiner Schwartz, David Tsubôchi, Sam Malkin, Bob Church (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize... Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlné kapely Blondie. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (219)
„Televize je realita a realita je méně než televize.“ Jak příznačné v dnešní době. Na Cronenbergovi mě strašně baví jedna věc, vzhledově na první pohled vypadá přesně tak, jaký točí filmy – vyšinutej psychopat. U Videodromu k tomu v první půli přidal i trochu filosofování. Zatím jeho nejlepší film, co jsem viděl. Zpočátku se to tváří jako drsnější thriller o snuff pornu, ale nebyl by to Cronenberg, aby to nechal jen v této „světské“ a „reálné“ rovině a nepřivedl to ve druhé půli do šílené a poměrně ujeté psychologické zběsilosti s několika úchvatnými scénami – viz např. první halucinační úlet s pistolí. ()
Druhé zhliadnutie po takmer deviatich rokoch mi povedalo podstatne viac. Halucinačne paranoidná cyberpecka, predpovedajúca éru internetu (a jeho temných zákutí), s ktorou do early-cyberpunkového double feature odporúčam nemecký Decoder. Fantastické praktické efekty. ()
Výborná Cronbergova šílenost, která začíná trochu jako 8 mm, aby se pak změnila v naprosto pomatenou zvrácenost ... Excelentně divná záležitost, která mne zpočátku uchvátila, později popletla a na konci trochu rozesmála... Základní myšlenka se snad někde pohybuje kolem "Natural Born Killers" a "8mm" ... ()
Cronenberg má hodně rád různé mutace duše i těla. Už od doby, kdy jsem ve svých asi 11 letech viděl v kině Mouchu, mám pro jeho tvorbu slabost. Tady se do toho přidává ještě úvaha nad vlivem snadného přístupu k materiálům dráždícím temné lidské pudy (tehdy video, dnes aasi net), trochu až švankmajerovské efekty a výborný James Woods. Tenhle film jsem celý viděl na youtube, je až neuvěřitelné, kolik věcí tam člověk najde, když trochu hledá... ()
"Televize je realita a realita je méně než televize", takže pozor. Je přirozené přestat rozlišovat úrovně, meziúrovně i nadúrovně reality a z břicha si vytáhnout bouchačku. Nikdo se nemusí dozvědět o vaší smrti, pokud jste natočili dostatek kazet se svými promluvami (monolog jako preferovaná forma diskuze). Přístroj na nahrávání halucinací. VIDEODROME! Něco tak chorobného mohlo vzniknout jen v chorobném mozku Davida Cronenberga. Pozn.: Mám náladu oprášit svou sbírku stokrát přehraných videokazet. ()
Galéria (81)
Zaujímavosti (14)
-
Film má natočené tri alternatívne konce. Koniec použitý vo filme bol nápad Jamesa Woodsa (Max Renn).
(misterz)
- Příjmení Briana O´Bliviona vychází z Marshalla McLuhana, univerzitního profesora, u něhož Cronenberg studoval. (Pavlínka9)
- Andy Warhol nazval film "Mechanickým pomerančem osmdesátých let". (hot_spot)
Reklama