Galaxy Quest

Název subžánru space opera použil spisovatel Wilson Tucker, když chtěl odlišit sci-i příběhy na ty romanticky dobrodružné vůči protipólu, který klade důraz na vědeckost. Čímž paradoxně vnášel element elitářství do žánru, který kulturními estéty byl beztak celý považovaný za něco plebejského. Během nadcházejících let, částečně díky hlasitosti a zápalu početných fanouškovských komunit dvou předních franšíz této kategorie, Star Trek a Star Wars, se z termínu vytratil pejorativní nádech. Stranou obou jmenovaných kolosů existuje napříč historií audiovize celá řada populárních i zapomenutých titulů, které ve vesmírných kulisách rozehrávají ekvivalenty rytířských příběhů, šestákových westernů i heroických eposů. Nutno ovšem dodat, že mnohdy se navíc jedná o variace také právě na ony dva stěžejní tituly, které coby nezdolné monolity přímo vybízejí ke kopírování, podvracení i adorování. Kultovní Galaxy Quest dokázal jako jeden z mála epigonů díky důmyslnému příběhu překonat stín svého vzoru. Ansámbl vyžilých herců, kteří obrážejí srazy scifistů a žijí ze slávy titulní televizní space opery, kontaktují s prosbou o pomoc mimozemšťané, považující seriál za dokumentární záznam hrdinských činů. Absurdní premisa by mohla svádět k přímočaré parodii, ale byť si tvůrci campově utahují z kultu Star Treku, jeho schematičnosti a naivity i charakterů či kariér jeho představitelů, současně neskrývají upřímný obdiv a nadšení pro odvážná dobrodružství v dálavách, kam se dosud člověk nevydal. Právě díky zastřešující nadsázce a sebereflexi Galaxy Quest ve výsledku představuje dokonalou space operu, která navíc řadu z klíčových motivů žánru – od ideálu setkání lidí s cizí civilizací přes spektákl kosmické nezměrnosti po myšlenku vzájemnosti a síly týmu složeného z různorodých bytostí vůči silnějšímu protivníkovi – naplňuje působivěji a uhrančivěji než mnohé vážně se beroucí příspěvky. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Galaxy Quest je jedním z nejlepších příkladů, jak natočit parodii tak, abys si ji užili jak ti nejvíc hardcore fanoušci, tak lidi, kteří moc neví o filmech/seriálech, které jsou parodované. Zatímco Spaceballs (parodie na Star Wars filmy a dalo by se říct "předchůdce" tohoto filmu) je vtipnou záležitostí, která ale bohužel má slabší chvilky, které speciálně dneska bijí do očí (některé vtípky zestárly více, než by bylo potřeba), tento film nic takového nemá, protože není "doslovnou" parodií, jako právě Spaceballs. Galaxy Quest totiž mimo parodování (převážně) Star Trek seriálů/filmů vypráví ucelený příběh o partičce herců, kteří se (jak jinak) naprostým nedorozuměním dostanou do vesmírného konfliktu. A film čerpá humor z tohohle faktu, spíše než z kopírování celých scén. A právě proto, i po více než 16 letech od vydání, jsem se u něj opravdu pobavil a hlavně jsem byl hodně překvapen, jak dobře je udělán. Rozhodně si jej pustím znovu. 100 %. (05.10.2015)

Galaxy Quest doprovázely při uvedení do kin celkem průměrné recenze a mírně nadprůměrné ohlasy mainstreamového publika. Nicméně menšina diváků, kteří se řadili mezi fanoušky sci-fi, řičela blahem a vynášela tenhle snímek do nebe. Galaxy Quest si totiž utahuje ani ne tak ze sci-fi jako žánru, jako spíš z jeho zapálených fanoušků. Scifistický fandom je svět sám pro sebe, dělí se na řadu skupin a daleko nejvýraznější je fandom kolem televizního Star Treku - a právě z něj si Galaxy Quest dělá legraci. Tvůrci filmu jen lacině nevykrádají určité scény a hlášky ze seriálu, ale vzali to pěkně od podlahy - parodují samotné základy žánru. Na druhé straně seriál točili tvůrci, kteří mají Star Trek a sci-fi rádi, a tak je jejich humor laskavý. Od komediálního průměru tenhle film odlišuje svižný tah na branku, kvalita scénáře, triků i režie a především velmi slušné herecké obsazení. Sigourney Weaver paroduje vlastně sama sebe, Alan Rickman a Tim Allen se přímo vyžívají v rolích hereckých ztroskotanců, kteří příštipkaří po autogramiádách a reklamních akcích všeho druhu. Tenhle film není dokonalý, ale jako fanoušek žánru trošku filmu přidám. Celkový dojem: 85 %. (07.01.2008)

Neskutečně zábavný gejzír nápadů parodující jak nejrůznější scifi klišé, tak zároveň hvězdné manýry hereckých primadon, patří k mým nejoblíbenějším komediím vůbec. Film, ve kterém se pronáší hlášky typu: " rekonfigurujeme solární matrici paralelně k endotermickému pohonu" nebo zcela vážně míněné: " nikdy neustup, nikdy se nevzdej " mě i po několikátém shlédnutí dokáže výborně bavit a pokaždé si to náramně užívám. A naprosto nejlepší je ten úžasně otrávený výraz ve tváři Alana Rickmana, to se ani nedá popsat, to musí člověk vidět na vlastní oči... (11.03.2013)

O této komedii si myslím, že je naprosto dokonalá. Galaxy Quest jsem viděl už mnohokrát a doufám, že ho ještě mnohokrát uvidím. V geniální parodii Star Treku mě nejvíc bavil Alan Rickman, Sigourney Weaver a Thermiané v čele s nedostižným Mathesarem. Ve filmu se objevuje velké množství vtipných scén a zaznívá spousta hlášek, takže není žádný čas na nudu, člověk se musí bavit, i kdyby nechtěl. Například Gwenin záchvat u scény s drtiči je přímo epický a přesně vystihuje mé pocity,když na něco podobného narazím v nějaké hře. Perfektní! (25.07.2017)