Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojice povídek o lesbických párech, jenž se odehrávají v jednom domě po 3 generace. Snímek volně navazuje na film Kdyby zdi mohly mluvit (1996), který znázornil problémy žen. Režie: Jane Anderson (první snímek z roku 1961), Martha Coolidge (druhý snímek z roku 1972), Anne Heche (třetí snímek z roku 2000). (ČSFD)

Recenzie (30)

Herriotka9 

všetky recenzie používateľa

Snad nejlepší TV film, který jsem zatím viděla. Nápad spojit tři odlišné příběhy (i když už ne zcela originální) jedním domem je fakt skvělý. Stejně tak, jako zpracování tématu lesbických vztahů v průběhu 20. století. První příběh - odehrávající se v 60. letech, je smutný a bezútěšný, ale svým způsobem krásný. Dokazuje, že láska přemůže všechno, ať už nenávist, posměch nebo odsouzení. Druhý příběh, který se odehrává pouze o jedno desetiletí později, už nese podstatně pozitivnější nádech. Skupina 'heterofobních' feminazi je tu už naštěstí spíš k smíchu, než aby se z nich bořil svět (jako v povídce první). Třetí (a podle mě i nejhezčí) povídka se odehrává v roce 2000, v době, kdy už lesbičky nejsou žádným kontroverzním tématem (možná jen pro pár zabedněnců) a příběh tak může být o to šťastnější a může se více zaměřit na vztah jako takový. V tomhle případě spíš na možnost lesbických párů vychovávat děti (což by ve dvou předchozích příbězích bylo něco naprosto nemyslitelného). Vtipné a roztomilé zpracování vážného tématu. První povídka ****, druhá *** a třetí *****, za poslední příběh ale dávám celkových pět ;) ()

Wendy 

všetky recenzie používateľa

Skvělý snímek, který dokážu plně ocenit až po druhém shlédnutí - a zvyšuji na pět hvězdiček. Pod nenápadným povrchem televizního filmu se skrývá vyjímečné povídkové zobrazení lesbických žen ve třech různých časových obdobích s celkem vysokou výpovědní hodnotou. Charakter vyprávění pak zcela logicky (vzhledem k vývoji LGBT hnutí a změně klimatu vůbec) vede přes bezútěšný nádech prvního příběhu, přes pozitivní příběh druhý až k téměř bezstarostné, komediálně laděné povídce třetí. * * * 1. povídka (1961) - podoba genderu a rodiny je jasně vymezena a homosexualita pro svět "neexistuje"; pokud ano, budí pohoršení. Doslova celoživotní partnerský vztah se raději nazývá přátelství a v pánském oblečení se chodí na karneval. 2. povídka (1972) - hippies a feminismus udělaly své, přesto se ještě nenosí být feministkou a mít co dočinění s lesbami nebo být (femme) lesbou a mít co dočinení s těmi, co si tak trochu pletou gender. Tato povídka se mi z různých důvodů líbila asi nejvíce. 3. povídka (2000) - Are you gay? It's okay! Tedy, skoro, protože výběr spermatu může být trochu složitý, zvlášť když sama žádné nevlastníte. Rozhodně nejmilejší a nejvtipnější část. * * * A na závěr musím říct, že mě moc potěšila přítomnost známých i neznámých herců, které jsem už měla možnost vidět v jiných seriálech a filmech, jmenovitě Elizabeth Perkins, Michelle Williams, Chloë Sevigny, George Newbern i Sharon Stone a Ellen DeGeneres. ()

Reklama

Khalesi 

všetky recenzie používateľa

Najviac sa mi tu páčila Chloe Sevigny, pretože oproti afektovanej Sharon Stone absolútne vyniklo jej prirodzené herectvo. Vlastne ma očarila až tak, že by som bola schopná spliesť si ju s chlapcom :) Nepochybujem o tom, že má medzi lesbičkami skalné fanynky. Michelle Williams bola absolútne okúzľujúca, ako esencia krehkej ženskosti. Nemyslela som si, že uvidím dve svoje obľúbené herečky spolu v tak žhavých a kontroverzných roliach. Fungovalo im to skvelo, je vidieť, že herecké umenie nezávisí na veku ani skúsenostiach, ale je to o talente, ktorý v sebe buď máte a všetko plynie prirodzene, alebo nemáte a potom pôsobíte strojene a nepresvedčivo. Príbehy boli typicky americké, zrejme presne cielené na komerčné publikum, preto aj ich podanie nebolo výnimočne originálne, avšak kvôli mojim obľúbeným divám, ktorých fascinujúce umenie hrať, aj priemerné povýšili na výnimočné, musím hodnotiť 4*. ()

jafuska 

všetky recenzie používateľa

rozhodně zajímavé téma, tentokrát o lesbičkách, ale je to jedno, jestli je to o gayích, nebo o holkách všechno je to jedna normální skupina, když si můžu vybrat, tak nejvíc se mě líbil druhý příběh, třetí je netradiční nelehký, protože se jedná o dvě holky, které by chtěly mimčo, ale není to zas tak jednoduché říct jo nebo ne. tohle pro mě budou vždycky srdcovou záležitostí, kde prostě nemůžu nic vytknout, láska holek která je krásná jedinečná, vřele doporučuji a nerozlišuji, jestli je to jen pro jinou orientaci, je to zkrátka pro všechny, ()

src 

všetky recenzie používateľa

Zajimavy povidkovy film s lesbickym nametem. Bohuzel kvalita jednotlivych povidek (zasazene postupne do let 1961, 1972 a 2000) ma kllesajici tendenci, i kdyz i ta posledni je nadprumerna. Jako celek se film nevyrovna tem nejlepsim v "zanru" (jako byl Fucking Amal nebo Boys Don't Cry), ale i tak doporucuji shlednout. Uz kvuli famoznimu vykonu Vanessy Redgrave. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo v amerických městech Hollywood, Los Angeles, Pasadena a Torrance. (Terva)
  • Keď Jane Anderson uvidela výkon Vanessy Redgraveovej v scéne bez slov, kde plače a dieťa na ňu pozerá, režisérka bol tak ohromená surovými emóciami, ktoré Redgrave prejavila, že po prestrihnutí musela opustiť scénu, aby sa nadýchla vzduchu. (Arsenal83)

Reklama

Reklama