Rabid

Cronenberg po Shivers pokračuje vo svojich úchylných úvahách o tom "aké zmutovanie si zaslúži druh homo sapiens" a tentokrát z obyvateľov Montrealu vytvára nie agresívne súložiace mašiny, ale epileptických akože-upírov. Chybou je, že sme opustili uzavretý bytový komplex a vybrali sa do veľkého mesta, takže stiesnená atmosféra trošku upadá a aj rozprávanie je ešte viac "roztečené" ako v Davidovom debute. Naopak, výrazným plusom je postava Rose, ktorá do odhaľovania biologickej a pudovej podstaty človeka prináša aj čisto osobnú tragickosť a pesimizmus (často som pri sledovaní spomínal na Lucy z geniálneho anime seriálu Elfen Lied). Celkovo nie dokonalý, ale proste výborný Cronenberg. 8 / 10. P.S.: David by sa k týmto svojim raným témam mohol ešte vrátiť - mutácie, premeny tela a stavby človeka sú dnes, v dobe rozvíjajúceho sa genetického inžinierstva viac ako aktuálne... (06.05.2008)

Shivers mě moc nezaujal, ale tohle je luxusní záležitost. Hodně temná, syrová, bez špetky humoru a s pořádnou porcí neutuchající deprese. Rabid je vlastně taková rozcvička pro Davidův mistrovský The Brood, i když tématem hodně vzdálená. Celý snímek šlape už od začátku: nehoda, operace, první nakažení, obrovská panika a samozřejmě spousta mrtvých. Cronenberg do toho nenásilně spojil několik subžánrů (upířina, zombies) a vložil něco z psychologie kolem hlavní postavy, která si svou jinakost naplno uvědomuje až v dramatickém finále. Mezitím počet nakažených rapidně stoupá... Každopádně tenhle silný zážitek nechávám uzrát a časem třeba ještě zvednu. (14.03.2012)

Ďalší z radu úspešných hororov rannej tvorby Davida Cronenberga. Výborné zvládnutá príbehová rovina, ktorá ponúka takmer nepretržite silné dávky napätia, bizarnosti, strachu, ale aj úchylnosti, ktorá ku Davidovi bezpochyby patrí. Kto je na rovnakej chuťovej vlne ako režisér, užije si na sto percent. (26.01.2008)

No, od Cronenberga jsem při tomto námětu čekal rozhodně víc. Samotný ústřední motiv, kdy ženě začne po experimentální operaci z podpaží vyrůstat orgán značně podobný vagíně, ze kterého při tělesném kontaktu vystřeluje ostrý bodák, ve výsledku působí veskrze nahodile. Že se tento film jasně hlásí k béčkovým formám, Cronenberghovi ale nebrání ve výborném využívání potenciálu filmu. Nějaký déle trvající dojem, tak spíš vzbudí pár opravdu působivých záběrů kamery, než samotná exploatace s orgánem hlavní hrdinky. [FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010] (14.02.2010)

Klasický Cronenberg v období svých úchylných filmů. Jeho zájem o mutace a pochybné vědecké experimenty je až patologický (dnes už bohužel ne). S odstupem času bych k motivům zombie+upírský horror přidal ještě předzvěst hrozby AIDS. Mrazivá hudba navozuje permanentní napětí a divák jen sleduje, jak hlavní postava - Rose - rozesévá okolo sebe zkázu a smrt. Speciální efekty jsou umírněné, což filmu jen prospívá. Stejně jako u Čelistí či Vetřelce divák zpočátku neví, co že to Rose svým obětem způsobuje. Krví se naopak příliš nešetří. 70.léta byla dobou studené války, která se silně odrazila v řadě filmů, psychologické, horrory a sci-fi nevyjímaje. Jinak perfekcionalista Cronenberg neušetří diváka během operace a ukážemu mu detailní záběry odebírání lidské kůže... (24.01.2013)