Panství

V polovině 90. let byl Martin Dejdar na vrcholu - na Nově řádil s Vackem v Na vlastní nebezpečí a točil filmy jako ŠAKALÍ LÉTA, AMERIKA či UČITEL TANCE, za kterého dostal Českého lva (ten ročník i moderoval). Ocenění mu ale žádné další nabídky nepřineslo a tak se rozhodl natočit si film sám, v produkci jím spoluzaložené produkční společnosti M.D.M. Byl vybrán realizačně i umělecky nenáročný scénář vycházející z divadelní hry Ravenscroft od Dona Nigro, angažoval se mezinárodní herecký ansámbl v čele s Peterem O´Toolem, Gretou Scacchi a Dejdarem, britský režisér a český štáb a natáčení prvního českého filmu v angličtině se rozjelo. A záhy zastavilo pro nedostatek financí. Pravé peklo ale nastalo až když byl film dokončen, uveden, strhán kritikou a když i přes holedbání tvůrců do kolika zemí se jej podařilo prodat, po sobě zanechal milionové dluhy, které zůstaly na triku Dejdarovi. Za to, o co se pokusil a co s tím zkusil, má Dejdar moje sympatie, ne už tak ale jeho dílko. Nejdřív pozitiva, která začínají a končí u skvělého obsazení a hereckých výkonů, zejména vynikající Grety Scacchi a opravdu podmanivé Laury Harris (Mary Beth z o rok starší Rodriguezovy FAKULTY). A teď to ostatní. Jakkoli to Dejdar popíral, obsazení Petera O´Toolea je ryze samoúčelné, ve filmu se objeví všehovšudy na nějakých pět minut a jeho postava není pro příběh ani zdaleka tak důležitá, aby byl vyobrazen na plakátě (mimochodem s Dejdarem nemají ani jednu společnou scénu). Výkon samotného Dejdara je pak při vší úctě trapný. Scénář je slabý jako detektivka (vodopád výslechů a lží vás záhy unaví) i jako komedie a i když se režisér i kameraman snažili, co mohli, aby z téhle televizní inscenace udělali plnohodnotný film, výsledek je umělý a krajně neuspokojivý a přímo se nabízí srovnání s podobnou detektivní taškařicí, Zelenkovými BANKROTÁŘI (kde si Dejdar také zahrál), která ale naštěstí zůstala moudře v televizi. Cinema: 40%, IMDb 5/10. (26.01.2007)

Viktoriánsky laděné detektivky mám rád, Panství jsem chtěl vidět od chvíle, kdy se natáčelo a Martin Dejdar o něm tehdy v médiích mluvil neskutečně sebevědomě. Včera jsem pak náhodou o filmu zaslechl zmínku a konečně si znalost doplnil. A výsledek? Ono je to vážně skoro tak špatné, jak se povídá. Tenhle film chatrně stojí a především padá se scénářem, který se hrubě nepovedl. Jo, chtít z divadelní hry udělat film není snadný. A tady tvůrci vybouchli. Blábolivý děj, Dejdar, co svým umem stačí na televizi, nikoli však na film, stotisíc flashbacků, dokola padající těla že schodů, rádoby šokující twisty, nepochopitelný hrdinovy představy a strašný dabing, a to nejen Nadi Konvalinkové, ale i Dejdara dabujícího sebe sama, hyperkorektně vyslovujícího "Jsem" a že někdo padá "se schodů"... V opileckém závěru jsem se už nepokrytě bavil na účet filmu a kroutil hlavou, co je to za debilitu. Vzhledem k obsazení je to škoda, Gabrielle Anwarová je nádherná, Greta Scacchiová zajímavá (byť jí hlas Konvalinkové strašně ubírá), Laura Harrisová, u který jsem dlouho přemýšlel, odkud ji znám, než mi konečně docvakla Rodriguezova Fakulta... ale film je propadák. O nesmyslných dovětcích, co jako hrdinové dělali potom, se zmiňovat nebudu. Trapárny s Margaret Thatcherovou nebo Chamberlainem a Hitlerem nelze přejít bez spršky vulgarismů. Nerad to říkám, ale je to fakt blbost. Hodně velká blbost. (25.05.2018)

Český film, který má atmosféru klasické britské konverzační detektivky. Výprava potěší a herecké obsatení je více než slibné. Jenom je škoda, že realizace je moc statická a vhodná potom spíše než na velké plátno, rovnou do vysílání televize. Nevím, kde se tenkrát stala chyba, že v kinech film propadl a "odborná" kritika byla ve finále značně nespravedlivá. Vedle těch různých českých rádobykomedií či pseudodramat rozhodně to lepší, co v letech devadesátých vzniklo. A Dejdara nakonec nezbývá než obdivovat, co všechno kvůli zadluženosti díky realizaci tohoto filmu musel ustát... (29.10.2008)

Rok 1999 byl z hlediska kinematografie rokem bohatým - tehdy ještě bratři Wachovští natočili přelomový Matrix, neznámý Sam Mendes zrežíroval pětioscarovou Americkou krásu, Jan Hřebejk naservíroval českému národu dnes již kultovní Pelíšky a nakonec tu máme Martina Dejdara, který se rozhodl, že anglickou detektivku nenatočí nikdo tak dobře jako on. Tři z výše jmenovaných slavili fenomenální úspěch, jeden vyhořel na celé čáře. Hádejte který? Panství je zážitek snad až surreálný. Tohle slovo pasuje na všechno - na herecký výkon Martina Dejdara, který se ani hereckým výkonem nazvat nedá; na celý děj, který se z vážné první půlky překlápí do parodické poloviny druhé, přičemž naprosto nefungující a nechtěně směšné je obé; a platí to i pro formální stránku, která je zoufalá i v měřítkách českého filmu. Věru nevím, co tímhle Martin Dejdar sledoval, no alespoň si uvědomil, že do role Angličana by vskutku měl obsadit pravého Angličana a že svůj vysněný projekt by neměl vkládat do rukou naprostých, třetiligových břídilů. (14.08.2010)

Nafouknutá bublina. Panství není žádný velký průšvih, jak se psalo. Jen mlátí prázdnou slámu. Detektivka, kde najít vraha není zdaleka tak těžké jako najít někoho, kdo prokazatelně nevraždil a hlavně před rozuzlením udělat tři dějová salta - kolikrát už to tu bylo? Průměrný film, který neurazí, ale kritikům stačil, aby půl roku hodovali na jeho neúspěchu. 50% (07.11.2006)