Mortadela

Úsměvná komedie z letiště. Do Spojených států přicestuje Italka za svým snoubencem a jako svatební dar si veze velikou mortadelu. Dovoz masných výrobků je zakázán, ale Maddalena (Sophia Loren) se své mortadely za žádnou ćenu vzdát nechce. Tím začíná příběh točící se okolo tohoto problému. Ač má film dobré herecké obsazení, je celý od začátku do konce postaven na italském temperamentu a kráse Sophie. (02.12.2011)

Film, který mě natolik sral, že pro své zhnusení odmítám hledat nějaký eufemismus. Debilní zápletka, příšerné obsazení (William Devane vypadal jak opice), stupidní dialogy, plytký děj vinoucí se odnikud nikam, a především... především jakési podivné ideologické vyznění, které jsem z Mortadely cítil... Skutečnost, že film nadabovaly přední hlasy normalizační herecké scény (kteří jsou navíc v úvodu filmu pěkně všichni vypsáni ve speciálně vytvořených českých titulcích), mě pouze utvrzuje v tom, že tenhle film minulému režimu nevadil, protože se mu hodil do krámu. Amerika je v zde zachycena skoro jak na objednávku Rudého práva - blázinec, urbanistický babylon, stres, nefunkční rodiny, senzacechtivý tisk, nesamostatní pitomci s Oidipovým komplexem, patolízalští byrokrati... a do toho všeho jedna italská kurva, která se chová jak nanicovatá primadona, které mají všichni ležet u nohou, která ve svém věku strašně neví co s životem a která se jen tak mimochodem vyspí s tím pisálkem z Daily News, co vypadá jak opice, poté co rozmlátí restauraci chlápkovi, kterého si odmítla minutu po přistání vzít, ačkoli kvůli tomu do Států vlastně přiletěla. Tohle že bylo někdy vtipné? Mortadela je stupidní pokus napsat komedii na tělo tehdejšímu sexuálnímu idolu SL - pokus, který u mě nevyšel už proto, že hlavní kouzlo filmu (konfrontace Italky s americkou kulturou) totálně zabil český dabing, v němž mi bylo nuceno to zhlédnout. Jediné, co v tomto filmu za něco stojí, jsou dobové záběry na New York. Upřímně radím, pokud byste na tuto hrůzu někde narazili, ruce pryč! (05.02.2012)

Rázná Sophia Lorenová září v nijak zvlášť povedené kritice americké imigrační politiky a v o trochu povedenější kritice mužského pohledu na svět. Zpočátku zábavná filmová anekdota o neústupné Italce a italském národním salámu ztrácí dost rychle dech – v podstatě se vytrácí zároveň s posledním kouskem uzeniny. Nebýt Lorenové, jdu s hodnocením ještě o pár desítek procent níže. (06.02.2012)

Prvá zhruba polhodina bola celkom údernou poviedkou ukazujúcou a kritizujúcou nezmyselné byrokratické procedúry dané existenciou hraníc a umožňujúce prácu stovkám neveľmi racionálnych zamestnaní od colníkov cez policajtov cez úradníkov vymýšľajúcich brzdy voľnej a slobodnej výmeny tovaru.Trefne poukázala i na predposranosť bývalých radikálov, ktorí sa po začlenení do lepšej spoločnosti k revolučným ideálom mladosti obracajú chrbtom (toto sa týka aj v súčasnosti 90% vš študentov po ukončení školy) a zároveň lesk a biedu reportérov naháňajúcich sa len za atrakciou nie za témou samotnou. Žiaľ po tomto úvode sa film a jeho spoločenskokritický tón rozpustil v takom nijakom vzťahovom dopovedaní osudov sklamanej talianskej snúbenky v Amerike a ako celok skĺzol do čistého priemeru. (16.11.2011)

Temperamentní a bezprostřední Sophia Loren + pravá a nefalšovaná italská mortadela versus nekompromisními zákony svázaná svoboda Spojených států amerických. Svěží, lehká a nenucená atmosféra postupem času nenápadně, zato vytrvale uvadá, patrně přejedená zmíněné delikatesy - tím pádem i pointa (ač svým způsobem dokonalá) vyznívá trochu rozpačitě do ztracena. A poučení ? Vážené a ctěné dámy, jak samy uvidíte, na muže všech možných (i nemožných) fyzických a psychických předností se za žádných okolností nemůžete příliš spoléhat - daleko jistější je stát pevně na vlastních nohou ... ;-) (16.11.2011)