Pink Floyd - Live in Venice

Fantastický koncert v podání slavné britské kapely, který zanechal nejen stopy v srdcích mnoha fanoušků, ale i v samotných Benátkách. Několik poškozených památek a obrovský nepořádek zlomil hůl nad pořádáním podobných akcí v tomto krásném městě. Dodnes s mrazením v zádech vzpomínám na tu nádhernou show, která se vysílala na obrazovkách Československé televize v době, kdy málokdo měl doma videorekordér. Krásný koncert potvrdil tehdejší nastupující trend světelných a laserových doprovodů. (04.06.2008)

Skvělý koncert Floydů s jednou chybkou. A tou pro mě byl hostující saxofonista, který při hře vypadá, jako když bude rodit. Navíc sólům v Money či Shine On... zahraných Dickem Parrym (který hostuje u Pink Floyd už desítky let) se nemůže nic vyrovnat. Vyzdvihnout se ale musí výkon Guye Pratta (baskytara), který dostal prostor pro sólo v skvěle upravené Money a povolení vyřádit se slapováním v Another Brick In The Wall pt.2. (29.04.2009)

U "Comfortably Numb" jsem si sice nezaplakal, jak velmi adekvátně hrozil uživatel "lsd", ale co chybělo! Snad jen prezence "The Mother". :o) PINK FLOYD IN VENICE, to je skvělý koncert skvělé kapely, na skvělém místě, se skvělým vizuálem. Jen ten tracklist by mohl být maličko delší a lepší ("Mother", "Fletcher Memorial Home", "High Hopes"). Nechci kazit krásnou devětadevadesátku, takže... **** / 80% (27.01.2009)

Pink Floyd. Když někdo vykřkne jméno této legendy, tak si představím krom vynikajícího hudebního představení i nezapomenutelnou vizuální podívanou a kdo viděl Pulse tak mi musí dát za pravdu. Souhlasím z Isd, že tahle zahraná Comfortably Numb je něco co se nezapomíná a zanechá ve vás vzpomínky na hodně hodně moc dlouho. (22.10.2007)

Na floydí poměry netypicky uvolněný až lehce zkouřený koncert s nebývalým prostorem pro improvizaci (to jak kapela doplněná po Watersově odchodu o mladší posily zkoušela, kudy dál), s jedinečnou atmosférou Benátek, historicky nejuřvanějšími vokály v Great Gig in the Sky, šíleným zaskakujícím saxofonistou Scottem Pagem a kongeniálním režisérem přímého přenosu se zatraceně línou rukou na prolínací páčce. Vřelé díky té partě ruských pirátů, od které jsem před časem pořídil DVD s mono zvukem a výpadky signálu, tak, jak si kdosi tenkrát v půli července '89 natočil doma na Betu totéž vysílání, u kterého jsme v tu chvíli seděli s jistou dámou na jistém gauči v Novém Boru a kulili oči, co nám to sem bolševik přes železnou oponu pustil, netušíce, že nám dvěma i bolševikovi už zbývá jenom pár měsíců (a že za pár let budeme Floydy, už každý sám, hltat na Strahově z první ruky) – jak by zrovna tohle mohl nebýt můj nejoblíbenější floydí živáč? — Dodatek, září 2020: Zkrácená hodinová verze, kterou v těchto dnech vysílá ČTart, postrádá těch nejpamětihodnějších patnáct minut - obě pecky se ságem (Dogs of War a rozjuchané Money) i výše zmiňovanou uječenou verzi Great Gig in the Sky v podání Rachel Fury - a navrch ještě Another Brick in the Wall Pt 2. Zbývá překvapivě unylý až uspávací set tak na tři hvězdičky. Ještě že to bootlegové DVD pořád mám… Kdyby někdo tušil, zda je aspoň v boxu The Later Years koncert kompletní, jak tvrdí popisy, dejte mi prosím vědět :-) — Dodatek 2, září 2023: Je! (29.10.2015)