Réžia:
Arne SkouenKamera:
Ragnar SørensenHudba:
Gunnar SønstevoldHrajú:
Alf Malland, Toralv Maurstad, Henny Moan, Ragnhild Hald, Egil Lorck, Sverre Holm, Lasse Næss, Siv SkjønbergObsahy(1)
Patnáct let po válce se muž vrací do boudy v horách, kde se kdysi podílel na přesunu skupiny lidí na útěku, kteří následně zahynuli. Namísto důrazu na hrdinství hnutí odporu, který najdeme ve většině válečných snímků, se Arne Skouen – velice produktivní a sociálně uvědomělý režisér – rozhodl rozebrat odboj retrospektivně a vychází z témat selhání, viny, zrady a traumatu. (NFA)
(viac)Recenzie (4)
Klade spor (studena stopa), drama vystřižené ve vrcholné ibsenovské tradici. Svistot lyžařských holí na zmrzlém sněhu. Dvanáct lyžařů, kteří ve sněhové bouři nepřejeli hory. Kdo je na vině? A kdo si ji dokáže přiznat? Oddmund se po 15 letech (po roce 1944) strávených v Austrálii, vrací tam, kam ho to táhne; do hor, které ho volají. Proč došlo ke dvoudennímu zpoždění? Proč se odpojil od konvoje? Jakou roli zde hraje Tormond a Ragnhilda? Ať je ta jak chce, Oddmund se rozhodl převést 12 utečenců (již jen zjevní duchové) z kolaboračního státu Vidkuna Quislinga na svobodu alespoň nyní, ex post. Podaří se mu to, i když přitom, přes upřímnou snahu Ragnhildy i Tormonda o jeho záchranu, umírá. Zmrzne v pozici pomníku k pamětní desce oněch dvanácti. ()
Podobně jako u Devíti životů od stejného režiséra jde o film, v němž se válka odehrává v pozadí lidských osudů, v tomto případě je ono pozadí navíc minulostí starou 15 let. Minulostí, která však pořád tíží jako vina, přičemž s opětovnou návštěvou míst starých událostí se v mysli a svědomí teprve plně navrací a nelze před ní utéct. Velmi slibný, ač v samotném schématu poměrně tradiční námět evropského poválečného filmu párkrát též mrzne v obklopení studenou krajinou. Zdaleka ne vždy totiž ve mně vyvolal ty správné emoce, přestože zpočátku mě Skouen svým filmem opět přikoval, některé scény v podobě opakovaně se zjevujících 12ti mužů nebo dlouhé cesty na lyžích k osudovému místu jsou fantastické a herecké výkony hlavní mužské dvojice Marstaud + Malland též dost povedené. Místy úspěšně vytvořené napětí ovšem mrzlo ve vyprávění, střídání současnosti s minulými výjevy i nepříliš sympatickou ústřední herečkou. Pokud jde o samotný závěr SPOILER s jednou z postav, která skončí jako zamrzlý živý „sněhulák“, příliš jsem nepochopil, zda mělo jít o bizarní realitu, metaforu nebo i obojí dohromady, jenže ke stylu zbytku filmu mi tento výjev vůbec nesedl a ve chvíli pro nejúdernější vyvrcholení vyvolal spíše podivné rozpaky. [65%] ()
Zaujímavý komorný príbeh o pocite vine za smrť svojich druhov počas vojny. Samotný príbeh dostal veľmi veľkú stopáž a niektoré postupy zostali v snehovej fujavici. Vizuálne však veľmi pekné. Lepší priemer. Osme hodnotenie a druhá recenzia. ()
ocenenia : MFF Moskva 1963 - nominácia na 1. cenu ()