Mláďatá

Nářez. Přestože moje první setkání s Davidem Cronenbergem pár měsíců nazpátek nedopadlo vůbec dobře, zkusil jsem to s ním ještě jednou, dalším filmem, a tentokrát mě dostal. Jeho Mláďata jsou bizarním a šokujícím mysteriózním hororem, odhalujícím zákoutí nevídaného zla vrahů malého vzrůstu, současně však hodně staví na psychologii. V rámci samotné zápletky Cronenberg originálně spojil lidské tělo spolu s lidskou myslí, jako dva elementy, které (jak se ukáže) můžou být až nebezpečně propojeny proti své vůli? Po celý čas mě držela osobitá dramatická atmosféra, děj se rozvíjí pozvolna, umocňuje jistý neklid a velmi opatrně začíná přecházet za hranici přijatelného, kdy ona mysl i ono tělo se dostávají do nepříjemného bodu a musí čelit extrémnímu morálnímu dilematu. Přestože jde o hororový a fantastický žánr, samotný příběh byl dostatečně propracován a rozehrán natolik civilně a realisticky, že jsem mu během sledování vůbec neměl problém uvěřit a v okamžiku vrcholního nebezpečí a obětavého boje zůstal naplno zasažen. Jo, tady mám pocit, že jsem v rámci kombinace oněch žánrů viděl skutečně silný, působivý a také originální majstrštyk, tento film a několik scén z něj asi jen tak nevytěsním z paměti. [95%] (28.05.2022)

V případě tohoto hororu se opravdu vyplatí počkat si na finále. Nejen, že je to bezpochyby nejlepší scéna (jeden moment mi dokonce svou šokující zrůdností sevřel žaludek tak, jak se to zatím povedlo jen těm nejvydařenějším žánrovým dílům), ale Cronenbergovi se navíc daří diváka regulérně napínat samotnou zápletkou, která je poměrně chytře rozvíjena a zpracována. Většina filmu sama o sobě příliš strašidelná není (to až ten závěr je výstavní), ale napětí a nepříjemné, znepokojivé pocity se při sledování dostavují takřka nepřetržitě. Velkou zásluhu na tom má mimo jiné i skvěle padnoucí hudba Howarda Shora. 70 - 80 % (25.01.2010)

Cronenberg v Mláďatech očividně nechtěl ihned vyrukovat s "fantasy" prvky, nýbrž se naopak co nejdéle snažil setrvat v reálné, ale o nic méně hororové atmosféře - skoro by se dalo říct, že tentokrát žádná nadsázka, jen nefalšovaný strach z prostředí blízkého diváku... Ale ne tak docela, film sice s béčkovými prvky bojuje pomocí depresivně temné atmosféry, ale její budování je poněkud přezrálé, Mláďata jsou trochu zdlouhavá (ukecaná, přitom dialogy žádná bomba) a nepřišla mi zdaleka tak nápaditá jako Videodrome, vtahující jako Moucha, či strašidelná, abych po nich nemohl vklidu usnout. 6/10 (23.10.2009)

Spoilery: Aká matka taká Katka. Každopádne oceňujem nápad, ktorému Cronenberg aj napriek prvoplánovej nechutnosti neodoprel určitú myšlienku. Z psychologického hľadiska je idea deformovaných detí vytvorených zo zlosti výborný. A postupné odkrývanie toho, čo sa deje je pekne vypointované ( hoci stále trošku tažkopádne). To tempo v týchto ranných filmoch je také kostrbaté a neviem či je to absenciou väčšieho rozpočtu alebo skrátka postupným pílovaním formy, ktorá už v neskorších filmoch takéto tempo problémy nemá. Posledná polhodinka je skvelá. Hoci momentom ako som tam uvidel placentu s novým zárodkom som vedel, že sa bude musieť do nej zahryznúť. Inak veľmi nepríjemná vec, ktorá je minimálne do nápaditosti pôsobivá aj napriek svojmu veku. A tá Kanada v Cronenbergových filmoch teda vyzerá dosť strašne. (25.11.2021)

Cronenbergova Mláďata se mnou nejen pohnula, ale celkem slušně mě i rozhodila.. Uvědomím-li si, že se jedná o snímek z roku 1979, zdá se to až neuvěřitelné, jaká obrovská síla v něm je.. Psychologická sonda lidské mysli za hranicí toho, co je schopna unést.. Matka izolovaná od své rodiny v léčebně - skvělá Samantha Eggarová, lékař se zvláštním přístupem, pokusničením a téměř démonickým vystupováním - výborný Oliver Reed, no a zoufalý otec malé holčičky, o jejíž život se tu svádí boj.. Napínavé, mrazivé, bizarní, strhující, znepokojující, prostě Cronenberg.. (27.12.2021)