Godzilla: Final Wars

Nářez... Na takovouhle čistokrevnou Kaiju jízdu jsem se těšil snad celou Gsérii a moc mě těší, že se to na konec takhle parádně povedlo. Přehlídka Godzilích protivníků mapuje, čerpá a klaní se celé té padesátileté historii stejně jako nekonečný zástup odkazů, vtípků a situací... Chvilku je z toho cítit Honda, chvilku to smrdí bláznem Fukudou, občas to má devadesátkový drajv a chvilkama funny CGI z posledních let. Jasně-možná mají mutanti trošku více prostoru než by měli mít a už zmiňované computerové vložky jsou dost (řekněme)svérázné, ale souboje se nesou v tom nejoldschoolovějším duchu, scénář je na hlavu, je tam Mothra pomocník a tím největším Kajiu zmrdem je přesně ten, ktrého fandové očekávají (i když tak trošku jinak, protože na velké finále se hodí vymyslet novou uber-formu klasického uber-záporáka)....No-mohl bych se tu o tom rozněžnovat ještě dlouho ale kašlu na to. Je to prostě krásné zakončení padesátileté historie nejslavnější ještěrky všech dob. 5 dávám v rámci série jen výjmečně(s ohledem na výsadní postavení Hondovy prvotiny)ale tady není nad čím váhat. (23.08.2013)

Vhoďte do rozžhaveného kotlíku známé japonské monster filmy s gumovými panďuláky, kníratou obdobu Jesse Ventury, buldočka a pořádně promíchejte se směsí z Hvězdných válek, Dne nezávislosti, Returnera, Versus, Matrixe, a navrch dochuťte vizuálními kejklemi šéfkuchaře Kitamury. Vznikne vám z toho na pohled lákavý a také docela hutný pokrm nestálé chuti, kterého se někteří pořádně přejedí a jiným dá práci ho zkonzumovat, ale poslední sousto budou přežvykovat vrcholně spokojeni... Stejně jako u předchozích Godzill jsou vidět rozpočtové limity na podobě příšer a demolici členitého terénu. Jelikož tvůrci naházeli do guláše řadu známých potvor, které řádí v několika světových metropolích, je to poměrně dost vidět. Ale vem to rohatej, když ono je to tak zábavné a jinak profesionálně natočené. Jenže šéfkuchtík má sice cit pro vizuální žranici, ale akcí neoplývající scény vaří s přemírou vody. Pohříchu v prvních dvou třetinách naše chuťové kanálky zahlcuje natahovaná a různé klasiky vykrádající sci-fi, a pak teprve přijde očekávaná chuťová exploze v podobě destruktivních soubojů mezi giganty. Pramáti všech obřích potvor, Godzilla, ve finálním mači nedostane nic zadarmo. Divák také ne. 7/10 (16.04.2007)

Třeskutý guláš, jehož zřejmě jediným cílem bylo přivést co nejvíce monster a pořádně jim provětrat faldy potom, co si zařádila po celém světě (chlouba Paříže, opera v Sydney nebo sopečný ostrov představují jen zlomky z jejich běsnění). Nechybí mutanti, vetřelci z oblíbené planety X a samozřejmě Godzilla, která má sice hokej v tom, proti komu vlastně bojuje, ale nakonec vše tak nějak dobře dopadne. Ocenil jsem kombinaci počítačových (nijak úžasných) a mechanických efektů. Latexová monstra a papundeklové mrakodrapy byly skvělou volbou. Výborná kamera dokáže i z mála vytlouci slušný vizuál a souboj Godzilly a Kaisera Ghidoraha je pověstnou třešničkou na pěkně splácaném a načančaném dortu. Pokud je divák fanoušek kaiju, nehledá logiku a mozkovou činnost sníží na minimum, musí si prostě tuhle vybíjenou užít na plné koule, nelze jinak. O šlapacím soundtracku snad ani nemluvě.... (11.06.2019)

Zaslúžená odmena pre všetkých, ktorí vydržali pozerať tých 27(+1) dielov. Esencia toho, čo je Godzilla, tu je zjavnejšia ako vo všetkých post-Toho epizódach. Príbeh je síce ikstou variáciou na klasické mimozemské príbehy, no je dostatočne inovovaný a napínavý, takže ani zďaleka nenudí. A konečne je Godzilla hrdina! Navyše comeback kráľa monštier je bohovsky načasovaný až do polovice filmu. Čo by som vytkol, tak určite prepálenú minutáž (aspoň 15-20 minút by sa dalo vystrihnúť), až príliš zbesilý vizuál a priveľa scén s ľuďmi v záverečnej polhodinke. Špeciálne oceňujem megauberdrsňáka Dona Fryea, čoby japonskú víziu amerického akčného hrdinu. Ten chlapík by si zaslúžil vlastný spin-off! (01.06.2014)

Dokonalá zhýralost, které vévodí papundeklové efekty, chlapi v kostýmech monster a potřeba poslat si mozek na oběžnou dráhu. Na mě bylo místy akce až moc a působilo to dost utahaně. A bez čeho bych se fakt obešel bylo kugfu, které bylo už opravdu třešničkou na pomyslném dortu ujetosti. Monstra, kungfu, kýč, láska k béčkovosti a bezuzdné zábavě, ufo, a borec kapitán, co vypadá jako ruský hnědokabátník s černým knírem, místy tak i zní, a který vývojem své postavy pobaví asi stejně jako finální záběr na Godzillu, který je kýč jak bič. Nic tak šíleného jsem snad ještě neviděl. (16.03.2024)