Vreskot

(1001) Film jsem nikdy neviděla v době puberty, kdy by byl víc relevantní, ale až jako nabubřelá studentka filmového umění na prahu takzvané dospělosti. Ve výsledku je to asi dobře, protože jako puberťák bych tím opovrhovala už jen proto, že to bylo in, kdežto později (když už jsem také mezitím viděla všechny filmy, na které se odkazuje) jsem si užívala tu parodickou a meta stránku celé věci. Některé to pomrkávání mi sice přišlo až příliš jednoduché, ale pár vymazlených kousků se tam nakupilo, třeba uklízeč Fred v pruhovaném svetru, a při větě "We all go a little mad sometimes." moje nerdovské srdíčko vyloženě poskočilo radostí. (13.02.2016)

"Dôvod sa vždy nájde. V tom je tá krása. Akonáhle sa to začne komplikovať, strácaš prehľad.“ Bombastický ultimátny slasher, zaslúžiaci si nadšený aplauz (hoci dvojka sa mi páčila ešte o dýku viac). Vďaka pevnej ruke scenáristu Kevina Williamsona neviete, čo je akože a čo naozaj, čo je sranda a čo žmurknutie na hororového fanúšika. Neviete, či to, čo postava práve urobila, urobila preto, lebo paroduje svoj obľúbený horor, alebo preto, že svoj obľúbený horor parodujú tvorcovia v čele s hororovým guru Wesom Cravenom, ktorý svojho času spoluzakladal žáner slasher ako taký. Tak či onak postavy nedopadnú pekne. nie, vôbec veru nedopadnú pekne. Vynikajúce herecké obsadenie (Kennedy, Campbell, McGowan, Arquette, Ulrich, Lillard), tucty odkazov ("Jamie pozor za tebou je vrah!", cameo režiséra zamaskovaného ako Freddy Krueger, Linda Blair ako novinárka), ukážková hororová výprava zaspatého mestečka uprostred lesov, množstvo násilia a pop-kultúrnych odkazov („Hnevá sa na mňa?“ – „Čo blázniš, urobila si z neho Candymana, miluje ťa ako nikdy doteraz.“) a šokujúce záverečné odhalenie. Dvojku mám ešte radšej. (25.11.2005)

Když kdysi v sedmdesátých letech přivedl za ručičku pan Carpenter šílence Myerse, vytvořil tak základní kámen pro ten žánr hororů, jenž nese nepříliš pěknou jmenovku vyvražďovačky. Jenže v průběhu 90tých let tenhle druh hororů začal kolísat. Vzniklo několik nepříliš originálních projektů až do roku kdy přišel do kin Vřískot. Klasický systém tohohle typu hororů převedl do moderního svižného kabátu a ve směsi s černým humorem opět oživil usychající odnož. A taky rozpoutal vlnu svých více či méně úspěšných napodobovatelů. Zkrátka Vřískot to je zábava, napětí a akce od začátku do konce okořeněná vtipem, zajímavými zvraty a vším co k hororu patří. Nebál bych se právě Vřískot zařadit mezi pětici nejlepších hororů posledních deseti let. Takže se usaďte, zkontrolujte zámky na dveřích, vypněte mobil a vytáhněte telefon ze sítě (pro jistotu) a dobře se bavte. Čtyři hvězdičky naprosto po právu. (09.02.2004)

"Předvídatelné! Já jsem věděl, že kousne!" Děj tohoto snímku je třeba brát jako varování, že přílišná konzumace hororů může nenávratně poškodit mozek. Já jich zase tak moc do roka nesním, ale tentokrát jsem se zakousl do Vřískotu a ochutnal jsem nečekaně výživnou a lehce stravitelnou podívanou. Mám totiž hrozně rád nadhled a hlášky a to jsou ingredience, kterými se evidentně nešetřilo. Přitom určitě nedokážu ocenit všechna ta vážně míněná a zároveň neustále zesměšňovaná žánrová pravidla, která znám pouze povrchně a ještě k tomu se za to nestydím. (05.04.2016)

Po telefonu můžete objednat stůl v restauraci, nadat tchýni, mít bezpečný sex za dlouhé peníze a nebo taky verbální předehru před vlastním rozkucháním.. První důkaz talentu scénáristy Kevina Williamsona, jenž tuze rád nechává študentíky s cedulkou na palci u nohy vychladnout v márnicích, s láskou opečovala nyní už legenda hororového žánru Wes Craven a pochopitelně si přihřála polívčičku i zábavnými odkazy na své předchozí snímky (zabití televizí ala 'Shocker', či školní uklízeč Fred v červeno-černém pruhovaném svetříku). Vřískotu se musí nechat, že zdařile katapultoval žánr teenage vyvražďovaček do komerčních sfér, několikanásobně navýšil prodeje masky Ghostface, vzbudil zájem o obrazy Edvarda Muncha a v neposlední řadě nachystal živnou půdu pro budoucí tvůrce parodií. Ostatně, ten bubák s nožíkem se občas choval, jako by už byl na place u bratří Wayansů.. (10.08.2010)