Skrotená hora

Ang Lee předvedl další ze svých fascinujících výkonů a dokázal, že Hulk byl jenom jeden velký omyl. Tento film je totiž jedna velká nádhera. Krásně natočené prostředí, ať už jde o krásu hor nebo o přesnou charakteristiku společnosti té doby. Když vidíte krásu přírody ve které se setkávají dva hlavní hrdinové a do toho vám ještě zní nádherně podmanivá hudba Gustavo Santaolalla, tak ke spokojenosti nemůžete chtít víc. Stejně tak fascinující jsou i herecké výkony. Heath Ledger hraje jako ještě nikdy předtím a přesně věděl jak roli samotářského Ennise zahrát. Jake Gyllenhaal hraje opět famózně, ovšem roli Swoffa v Mariňákovi jsem mu věřil víc. Nejvíc mě ovšem překvapila Michelle Wiliams, která se dokonale zbavila "dawsonovského" hávu a svoji roli zahrála opravdu bravůrně a člověk by nevěřil, co se v ní skrývá. Akorát je škoda, že v druhé polovině filmu její postavu skoro neuvidíme. Tento film je skoro dokonalý, ale vadí mi na něm jedna věc a to věc docela zásadní. Já jsem totiž té lásce mezi hlavními hrdiny vůbec nevěřil. Jejich emoce a city mě buď vůbec nezásahly, nebo tam prostě nejsou. Nevím jestli to byla chyba režiséra, herců nebo moje, ale ty emoce mi tam prostě scházeli. A to je důvod proč jsem nedal 5*. Jinak je to ale vynikající snímek, který by jste si neměli nechat ujít. (15.03.2006)

Věděl jsem, do čeho jdu, ačkoliv moje první zhlédnutí je dobrých deset let staré. Film Anga Leeho ale potvrzuje, že některé kousky potřebují dozrát. Poznali se jednoho léta na začátku šedesátých let coby pastevci ovcí. Zamilovali se o pár týdnů později. Táhlo je to k sobě nejednu sezonu. Podmračený zamlklý Heath Ledger a ukecaný houževnatý Jake Gyllenhaal naprosto selžou v tradičním mužství. Nešlo jen o alkoholem prosáklou noc, kdy byla sakra zima a ve stanu příjemně teplo. Tohle mělo hlubší základ, který pečlivě střežili po další dekády – a jejich rybářské výpravy nikdy nebyly o prutech a udicích. Čas ale nejde vrátit, dobu také nelze vyměnit, síla vztahu a naděje se tak pomalu vytrácejí. Stejně jako se jednomu z kovbojů ztratí košile. Lee je za kamerou suverénní (rád zkouší nové žánry a žádného tématu se nebojí), stejně jako herci před ní. Lepší mi přijde Ledger, který je ve svém ztvárnění hluboce citlivý, zoufalý i nerudný, pronáší spíš úsečné věty, které drtí přes zuby, než aby chtěl vést nějaké dlouhé dialogy, od image snadno čitelného krasavce se odpoutal dokonale. Svou přirozenou potřebou je zahnaný do kouta a netuší, jak z něj ven. Herecky se musí líbit i dámy v pozadí: Michelle Williams a (tehdy „princeznovská“) Anne Hathaway. Pomalá atmosféra mi seděla, stejně jako emoce, se kterými se pečlivě pracuje. 80% (17.01.2016)

Scénář: Larry McMurtry, Diana Ossana .. Žádný přehnaný hype, přetvářka nebo růžové příkrasy, ale pouze hodně dobrý film o zvláštním vztahu dvou lidí. Láska má mnoho podob, pěkných začátků, různých nástrah a smutných konců. O tom všem je tento film. Komorně natočený, mistrně zrežírovaný, protkán krásnými záběry, minimalisticky přesnou a velmi pěknou hudbou a silným příběhem. Nebýt mírného protahování některých scén, formální chybu bych nenašel. Zato bezchybné jsou herecké výkony. Milenci Gyllenhaal a Ledger jsou zkrátka dokonalí a věřit se jim dá každé gesto, dialog i akt. Nebudu řešit Oscar ambice a šance byť v jakémkoliv kategorii .. to vyřeší skupina jiných a Vám nezbude než je jen suše akceptovat. (27.02.2006)

Neuvěřitelně nádherný, hluboký a citlivě natočený film, jehož krása, čistota a hloubka vyzařuje z každého záběru, dialogu, gesta či detailu. Film, který ukazuje spoustu, ale vyjadřuje ještě mnohem více. Dokáže ukázat i mnohé, co je ve Zkrocené hoře ukryto a nikdy nevyřčeno. Kolik skrytých emocí, touhy, bolesti a strachu se v jejích scénách nachází. Jedinečná a mistrovsky propracovaná psychologie odlišných charakterů hlavních postav a jejich vztahu. Mimořádné výkony Jakea Gyllenhaala jako otevřeného, spontánního a výmluvného Jacka Twista a Heatha Ledgera jako uzavřeného, mlčenlivého a emocemi zmítaného Ennise Del Mara, který byl vychováván k tomu, aby se stal správným "tvrdým" chlapem. Příběh o neuvěřitelně silném citu dvou lidí, který je zároveň příliš křehký a zranitelný. Krásný a smutný příběh nenaplněné lásky, která byla již od počátku odsouzena k tomu, aby se ukrývala tam, kde vznikla. Tam v horách, uprostřed lesů, v srdci přírody, tam kdesi nikde, uprostřed všeho. Daleko od lidí a všedního života. Děj je zasazen do nádherné, drsné přírody, kterou lemuje magická, nezapomenutelná hudba fenomenálního Gustava Santaolally. Úchvatný, dechberoucí a pravdivý scénář. Pamatuji si z něj snad každou větu a dialog. Nejkrásnější a nejemotivnější film, jaký jsem kdy viděla, a jež se mi nesmazatelně zaryl do srdce a mysli. Ukazuje lásku a hluboký cit, který zde však vůbec nesklouzne ke kýči a oblíbenému hollywoodskému patosu. Jeden z mých top filmů, jehož dokonalý filmový, citový a osobní prožitek je více autentický zejména při originálním znění. Kdybych mohla celý tento příběh shrnout do jednoho citátu, řekla bych tento, který mne kdysi napadl: "Hloubku našich citů nikdy nedokážeme vyjádřit v hloubce našich slov..." (09.03.2006)

(1001) Jeden z takových těch filmů, na které se koukám a něco mi tam nějak nesedne, a já si říkám jak to, protože něco se mi zase líbí hodně, a potom si někde na internetech přečtu, že zájem o režii měl i Gus van Sant, opravdický gay s opravdickými zkušenostmi s filmy o lidech, kteří chodí přírodou a mlčí a/nebo si mručí sami pro sebe, a já si hned představím, jak by příroda a lidé a mlčení a mluvení a nepopsatelné pocity asi vypadaly v jeho pojetí, a v tu ránu je mi jasné, co mi na Zkrocené hoře nesedělo, byl to Ang Lee a jeho nevýrazný styl. -"Friend, that's more words than you've spoke in the past two weeks." -"Hell, that's the most I've spoke in a year." (29.11.2017)