Obsahy(2)
V Paříži, miluji Tě se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří Paříži, mliuji Tě... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (646)
Páčili sa mi tieto časti: au-pairka, slepý a Natalie Portman, snúbenci a Oscar Wilde, bodnutý a záchranárka, mímovia a horor, lebo bol parádnym osviežením. Ostatné ma buď neoslovili, alebo boli úplne divné (s tou blond Aziatkou a predajcom kozmetiky to malo byť akože o čom???) Kvôli tomuto širokému spektru príbehov sa mi aj ťažko hodnotí film ako celok, ale rozhodla som sa slabé časti odignorovať, takže celkový dojem ostáva pozitívny. ()
Nekteré příběhy jsou pekné jiné poněkud slabší. Celkový dojem nevyvážený, ale na druhé straně je to pestré, a tak si každý najde co se mu líbí. Dle mne nejlepší (v uvedeném pořadí) : Tour Eiffel, Loin du 16éme a Faubourg Saint-Denis. ()
Skvělé povídky střídají povídky nic moc. Pro milovníky Paříže nutnost film vidět. ()
Není nic lepšího, než když si člověk pouští film bez jakýchkoliv očekávání a dostane se mu takovéto překvapení, v podobě krátkometrážních snímků, které jsou veskrze všechny brilantní - výjimkou jest Porte de Choisy, který jsem ani napodruhé nepochopil a znovu už to zkoušet nebudu … Z těch zbývajících sedmnácti kousků bych nejvíc vyzdvihl Loin du 16éme (ukolébavka zabere vždy), Place des fêtes (smutný příběh o nigerijském přistěhovalci) a Faubourg Saint-Denis (láska mezi slepým mladíkem a začínající herečkou). Jsem nadšen a doufám, že se do Paříže podívám i na delší dobu, než se mi doposud podařilo … --- “Namasíruju ti nohy“ - “Proč byste mi masíroval nohy?“ - “Protože tě bolí!“ - “Aha…“ - “Celou noc jsi běhala v mých snech.“ ()
Hodně pod má očekávání. Jakmile se krátký příběh mohl rozvíjet, tak ho najednou utnul konec a buch najednou další, z jiného těsta. Některá pojetí byla avantgardní a pro mě až nepochopitelná. Hezky udělaný byl příběh manžela ženy s leukémií a smutná existence pobodaného černocha. U těchto dvou bilo srdce až k popraskání, opravdu dojemné. Příběh z metra byla docela tvrdý - S. Buscemi hodně dobrý. ()
Některý historky jsou hodně povedený, jiný jsou zase totální kraviny. Člověk musí smeknout, že se podařilo do jednoho projektu nahnat tak nevídaně velké množství hvězd. Na závěr jsem ale čekal, že se začnou ty jednotlivé epizody nějak prolínat, to se bohužel (asi až na jednu či dvě výjimky) nestalo a konec proto působí tak nějak prázdně. ()
Přišlo mi, že kvalita jednotlivých příběhů hodně kolísala. Některé se mi líbily hodně, ale větší část příběhů mě poměrně nudila anebo mi přišla na můj vkus příliš "umělecká". New York, I Love You se mi líbilo víc. ()
Film jako na horské dráze. Některé povídky jsou naprosto odzbrojující (Coeni, Cuarón, Tykwer...), jiné nudné a nezajímavé. 3 hvězdičky, hlavně za toho neodolatelnýho Buscemiho. ()
Bylo by těžké ohodnotit všechny povídky, ale když bych to měl říct tak nějak ve zkratce, řekl bych, že každá má svoje kouzlo - některá kouzla vám budou připadat hloupá, některá neoriginální a z toho zbytku si sednete na zadek (i když většina z vás už na něm při sledování sedět bude). ()
Jak už to tak v povídkových filmech bývá, kvalita je nevyvážená, ale pár takřka šestihvězdičkových kousků mi brání dát průměr. ()
Povídka o mimech, scénka s Buscemim a ješte pár dalších momentů bylo velice nadprůměrných, ale jako celek to dost kolísá...kdyby bylo méně režisérů a povídek méně a delších, bavilo by mne to mnohem více i tak ovšem silný zážitek. ()
Spoustu různorodých příběhů s rozmanitými hrdiny. Velmi originálně provedená struktura filmu, která vás donutí shlédnout film se zaujetím. Ale přiznám se, že mi trochu vadila ta neuvěřitelná mnohotvárnost, protože někdy jsem chtěla vědět víc a vidět víc, než mi bylo umožněno. A s tím velkým střídáním všech osob jsem neměla možnost žádnou z nich pořádně poznat. ()
Povídkové filmy mám ráda a tenhle je opravdu výjimečný...nejen tím,že je to mozaika tzv. "kraťasů" od známých i neznámých (ale dobrých) režisérů ve kterých vystupují známí i neznámí (ale dobří) herci, ale především tím, že je každý příběh úplně jiný. Každá povídka je osobnost stejně,jako její režisér a v tom, myslím, je i základní myšlenka takového projektu. Od geniálního Buscemiho (od Coenů) přes dva mimy až po párek upírů stylu Sin City-každý příběh má to své. Je ale taky pravdou, že některé vybočují natolik,že se stávají nepochopitelnými (mně například unikla pointa u příběhu s kadeřnickým salónem a asiatkou). Každopádně pro milovníka filmu je tohleto skutečná lahůdka, kterou by si neměl nechat uniknout-stejně jako návštěvu Paříže. ()
Velice zvláštní film - pro mě osobně až moc intelektuální... Ne všechny příběhy se mi líbily, nejlépe bych hodnotil povídku o dvou mimech a příběh černého přistěhovalce. Ocenit musím citlivé záběry kamery a celkovou odlišnost celého filmu. Verdikt: Mimové 1*, Přistěhovalec 1* a kvalita filmu 1* - celkově tedy *** ()
Je jasné že každý si nájde niečo, čo sa mu nebude vôbec páčiť. Aj ja som si našiel, ale za ten zbytok úžasných poviedok nemôžem dať inak ako 5*. Za najlepšie považujem: 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen), 7. Bastille (Isabel Coixet), 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet), 13. Pigalle (Richard LaGravenese), 14. Madeleine (Vincenzo Natali), 15. Pere-Lachaise (Wes Craven), 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer) ()
Hmm... Tak u tohodle filmu je to všechno dost sporné, vzhledem k tomu, že to je vyloženě povídkový film a těch povídek je tu tolik. Samozřejmě, jak to bývá, některé jsou dobré, některé špatné a některé... No, zkrátka, kdyby byl tento film složen z těch lepších povídek, které by byly trochu delší, bylo by to rozhodně lepší, než cca pětiminutové nesmysly střídající se s těmi lepšími povídkami! ()
Spousta těch příběhů by se asi mohla udát i v jiném městě, ale pár jich ukazuje Paříž a její obyvatele takové jací opravdu jsou. Ze začátku jsem měla pocit, že ty příběhy nejsou nic moc, ale postupem času se to zlepšovalo a přiznám se, že druhá půle mi přišla skvělá. Navíc při tomhle filmu se mi podařilo znovu se vrátit v mysli do Paříže a uvědomit si proč je to pro mě nejkrásnější město světa. A proto Paris, je t'aime! ()
Než jsem si film pustila, tak jsem pravděpodobně čekala něco trochu odlišného. Nakonec se mi to v podstatě líbilo, i když některé příběhy mi v závěru přišly zbytečné a kolikrát nedávaly hlavu ani patu. Obzvlášť mi moc neříkalo story upírského charakteru s E. Woodem, nebo úvodní scénka (začínalo to docela zajímavě, ale jak tu ženu "nacpali" do auta toho muže mi připadala nanicovatá). Ani zápletce mezi mladým francouzským párem a Stevem Buscemim v metru jsem moc nepřišla na chuť. Určitým způsobem se to snaží udělat pouto k tomuto městu - chápu. Ale příběh-nepříběh, který jsem absolutně nepochopila, možná ani nechtěla pochopit, byl ten, kde se nějaký cesťák snaží prodávat zboží a dostane se do jakéhosi salónu plných asiatek. Nejvíc mě zaujaly příběhy s mimem; zraněným afričanem nebo slepým mladíkem a N. Portman. ()
Na takovýchto skládankových filmech se mi nikdy nelíbila nesourodost jednotilivých povídek a mnohem víc bych ocenila rozvinutí některých z nich na úkor těch, které až tak zajímavé nebyly. Těch horších bylo bohužel více, ale přesto film zachránilo několik úžasných - jako třeba kapitoly s Natalií Portman, Maggie Gyllenhaal nebo třeba Gaspardem Ullielem. Taky se mi moc líbila ta s muslimskou slečnou. Ale nejvíc se mi zamlouvá myšlenka celého díla - představit život jednoho města po všech možných stránkách. ()
Musím se přiznat, velkou část povídek jsem si neužil a občas i dost trpěl. Paříži, miluji tě totiž působí jako upímínka těch nejhoších a nejbolestivějších klišé jaké můžete vytáhnout. Osudová setkání, duchové, náhody jako prase, prvky totálního kýče, brr, ještě teď to cítím. Jako celek to ale docela funguje, uběhne to rychle a člověka to nakonec tolik neurazí. Hodně dělají i vynikající kousky od Cuarona a Tykwera, minimálně ten Tykwerův musíte určitě vidět... ()
Reklama