Hory mají oči

Na jednej strane poctivé remeslo hororového guru Wesa Cravena (v tom čase majúceho za sebou len podobne nízkorozpočtový šok POSLEDNÝ DOM NAĽAVO), zlovestná atmosféra a nepopierateľný fakt, že sa jedná o jeden z hixploitation pilierov (ďalej napr. STRAW DOGS, VYSLOBODENIE alebo TCHM). Oproti tomu nepresvedčiví herci, zastaralý vizuál (fakt sa mi na to až "zle" pozeralo), blbé rozhodnutie zbaviť monštrá tajomstva (= ukázať ich v slnečnom svetle), občasná nudná stagnácia a otázka, či má tento film v dobe dravého Ajaovho remaku z r. 2006 zmysel vidieť aj z nejakého iného dôvodu, ako len na doplnenia si základného hororového vzdelania. V rámci žánru zásadné dielo, ale ako TCHM, aj toto zostarlo. (07.01.2009)

Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache (20.09.2012)

Naivní měšťáci versus kanibalští divoši v kalifornské poušti. Ti první tu hledají zděděný stříbrný důl a uvíznou tu, ti druzí tu bydlí. Film pojednává o souboji dvou rozdílných rodin, z nichž jedna zabíjí proto, aby přežila, a druhá proto, aby se najedla a tím pádem vlastně taky přežila. Později se totiž ukáže, že městská rodina se od té divošské zas tolik neliší poté, co je odtržena od civilizace a moderní technologie. Aby se měšťáci mohli v divočině postavit proti divochům, musí se z nich stát také divoši. Můžete v tom vidět jakýsi sociální komentář, nebo jen dementní béčkovou vyvražďovačku. To je na vás. Craven umí skvěle navodit atmosféru nehostinné pustiny, ale film lze doporučit spíše jen fanouškům filmových zvrhlostí, Wese Cravena a holohlavého týpka Michaela Berrymana. (11.07.2003)

V dobách, kdy Wes Craven, teprve sbíral hororové zkušenosti, natočil depresivní horor o běžné rodince, kterou v poušti ohrožuje zmutovaná rodinka. Popravdě, kdyby nebylo francouzského drsňáka Aji a jeho předělávky z roku 2006, nejspíše bych o této "pecce" nevěděl a popravdě by mi to ani moc nevadilo. Má to sice atmosféru ale dějově je to přeci jen docela chudé a nemá to ten švih, který má nová verze, která mi přišla o třídu lepší. (12.12.2011)

Typický americký buranský horror.Film je zameraný na reálny tip hrôzy,nič nadprirodzené v ňom niet.Niekoľko morbídnych scén,rodinka kanibalov,púšť. Možno dnes tento film pripadá trocha zastaralé,ale v tej dobe to musela byť dosť pecka.Sám Craven povedal,že bol čiastočné inšpirovaný z legendy zo Škótska o kanibalovi Sawneyovi Beanovi a jeho klane,ktorý vyčíňal v 15.alebo 16.storočí v Škótsku skoro 25 rokov.Dosť brutálny film.Film mal rozpočet 230 000 dolárov.Celkovo je tento film taký slušný priemer. (24.03.2009)