Pýcha a predsudok

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)

Zůstává samozřejmě otázkou, nakolik je to dáno kvalitní předlohou, a nakolik je to zásluha Joea Wrightea, Pýchaa předsudek je každopádně naprosto famózní. Herecky, atmosféricky, režijně... Je neuvěřitelné, kolik dějů, statistů i herců je Wright schopen urežírovat a ukontrolovat v jednom dlouhém záběru, zpětně je to fascinující o to víc, protože scéna evakuace Dunkirku v Pokání... :)) Keira je skvostná, Rosamund Pike neméně, Matthew MacFadyen mi v mnohém připomíná postavu Bernarda z Black Books... Pýcha a předsudek je dokonale, až učebnicově vybroušený, čistý film. (25.05.2010)

Ano, pěkná malebná vesnička, přitažlivé záběry do přírody a koneckonců i na vznešené "indoor" prostředí, jenže ačkoliv to je sice příjemné, až tolik mě to nezajímá, místy se do snímku prostě malinko vkrádala nuda. Na romantický film mě to taky zanecháválo poměrně chladným, tedy ke konci už to se mnou možná trochu hlo, to jo, ale ne více, než na 7/10 (03.02.2008)

Viete čo odlišuje to čomu hovoríme „klasika“ od bežnej literatúry a čo spôsobí, že niektoré diela prežijú storočia na výslní, kým ostatné zapadnú prachom ? Je to schopnosť vystihnúť tie časti ľudskej povahy, ktoré sa v priebehu plynutia času nemenia, bez ohľadu na to, či sú nám takto zobrazované charakteristiky príjemné alebo nie. Slovami mojej obľúbenej spisovateľky Anne Rice vyslovenými prostredníctvom Lestata : Ak chceš rozumieť ľuďom, prečítaj si všetky diela Shakespeara. Pride and Prejudice sa stalo príjemným prekvapením tohto filmového roka v našich malých zaspatých krajinách. N- tá adaptácia klasiky Jane Austen o päťčlennom babinci túžiacom sa čo najskôr vydať a zabezpečiť seba i svoju rodinu pred chudobou má všetko čo má dobrý príbeh mať. Rôznorodé postavy a postavičky, z ktorých vyniknú najmä sarkasticko flegmatický otec Bennet v podaní Donalda Sutherlanda a príjemná predstaviteľka „predsudku“ Elizabeth Keiry Knightley, ktorá tu po prvýkrát predvádza nejaké charakterové herectvo, i keď jej nominácia na Oscara mi je stále záhadou. Pranierovanie honby za peniazmi prostredníctvom vydaja a vnucovania svojej vôle dcéram, pochabosti, naivity a márnivosti zas film ukáže na Mrs. Bennetovej a jej dcérach Lydii a Kitty. Pýchu a z nej prameniaci odstup reprezentuje postava pána Darcyho. Formálna stránka filmu mi až tak nesadla, nie že by bola vyložene zlá , či nudná, je na nej skôr badať strach experimentovať s klasickou predlohou a snaha natočiť film príliš remeselne. Hlavným tromfom snímky je v tomto prípade scenár a vypointovanie jednotlivých scén prostredníctvom úžasných dialógov. Tie sú vedené v nádhernej uchu lahodiacej literárnej angličtine, bez skratkovitých kuchynských výrazov, čo je samozrejme podmienené predlohou. Pride and prejudice bude veľa ľudí vyčítať klišoidnosť, a priznám sa , že stretnutie v rannej hmle mi poriadne zdvihlo hladinu cukru v tele, avšak vyčítať romantické klišé jednému zo základných kameňov žánru romantická literatúra by bolo ako vyčítať Biblii, že je postavená na Desatore. Každopádne je Pride & Prejudice jedným z najlepších a najmilších filmov, ktoré zatiaľ v tomto roku išli do distribúcie a vzhľadom k jeho nadčasovosti s kľudným svedomím dávam 10/10 P.S. skúste sa raz posadiť niekam do rušnej kaviarne sami a počúvať dievčatá vo veku hrdiniek filmu....a zistíte že príbeh je ozaj klasikou i v našej dobe. (23.06.2006)

Rád bych šel výš, ale u romance, která mi nerozbušila srdce prostě nemůžu. Pěkná atmosféra a malebná kamera tak akorát na míru, ale Keira mi úplně neseděla, některé holky včetně Imeldy přehrávaly a ty vizuální manýry s dvouminutovými jízdami mi nějak nešly do kupy s literárně rozkecanými dialogy. Asi jsem moc konzervativní a příliš přízemní, když vidím v zamilované slečně na útesu kýčařinu, ale... s tím člověk nic moc nenadělá. :-) (12.02.2006)