Siworae

Jako první jsem viděl americkej remake, kterej se mi vcelku líbil a obvykle se mi víc líbívá to, co vidim jako první a je jedno jestli to je remake nebo původní dílo, ovšem tady je výjimka, tohle je totiž daleko lepší a to ať už se jedná o lehkost a uvěřitelnost provedení, tak i co se týče procítění celýho příběhu, uvěřitelnosti citů postav a nebo na Koreu typicky skvělou hudbu. Krom toho mladičká Jeon Ji-hyeon je jako vždy skvělá a krásná (07.10.2008)

Tak jsem se včera nalákala na Siworae (ono chce všechno svůj čas) a teď jsem dokoukala. Nádhera! Líbily se mi obě verze. Ale ta korejská víc. Jednak si pointu nechali až na závěr. Pokud se dobře pamatuju, tak Amíci ji naznačili hned na začátku. No a na konci kluci (a holky) šikmoocí dokázali, že mají úžasný cit na to jak vygradovat příběh. Ten jejich konec byl tisíckrát lepší. (01.12.2012)

Nadčasová romance, kterou může jako alegorii na rozdělení Severní a Jižní Koreje vnímat od začátku do konce jenom ten největší cynik. Americký remake jsem viděl dříve a je zajímavé sledovat přístup západních a východní kultury k téže látce. Siworae je okleštěno od všech přebytečných motivů, obejde se bez přemíry dialogů a postav. Jeho hlavní síla tkví v poetické, nad světské věci povznesené atmosféře, která není narušována například vtípky srandovního kamaráda hlavního hrdiny či hrdinky. Jakýkoliv výkyv směrem k prvoplánové komedii by měl za následek okamžité roztříštění křehké struktury. Pár vtípků nechybí, ty však logicky (čti nenásilně) vyplívají ze situace. Hollywoodským romancím bývá často vyčítána přeslazenost, ty jihokorejské (co jsem zatím měl možnost poznat) jsou však podobně patetické a některé jejich scény mají mnohem blíž ke kýči. K dokonalému kýči. V Siworae nadbývají bezeslovné scény „hovořící“ romantickými baladami (ten anglický text působil velice, velice rušivě) a zasněnými výrazy zamilovaných hrdinů. Nelze jím ovšem upřít špičkové technické provedení (nádherná rotace okolo schránky) a plné herecké nasazení typově přesně obsazených herců. Gianna Jun si později podmanila srdce mnoha cinefilů jako „drzá“ holka z My Sassy Girl.Tady hraje podobně, přesto méně rozpustile trhlou a ve všech ohledech „cute“ dabérku (v Domu u jezera to byla doktorka). Podobnost Jung-Jae Leeho s Keanu Reevesem je patrná na první pohled. Jihokorejský herec taky hraje osamoceného sympaťáka, avšak hraje jej od srdce a vystřídá při tom více výrazů. Nedokážu napsat, která ze dvou verzí mi byla bližší, obě dvě měly své silné i slabší momenty, obě dvě mě dokázaly dojmout (lhal bych, kdybych tvrdil, že k slzám) a u obou dvou jsem si kladl tutéž otázku: Proč jí neposlal svou fotku? 80% Zajímavé komentáře: Marius, wipeout (20.12.2007)

Další krásná korejská romance, jež chytne za srdce. Příjemně pomalu plynoucí filmeček, neobvyklým způsobem si pohrávající s motivem cestování v čase. Trochu jsem se obával, jak tento sci-fi prvek bude zakomponován do rámce romantického filmu, ale dopadlo to na jedničku. Dojemný a citlivý příběh, nádherné obrazy a hudba, skvělí herci.. Po konci filmu jsem byl hluboce dojat a cítil se příjemně a uvolněně. (03.09.2005)

Spravil som jednu velku chybu a to to, ze som si Il Mare pustil, ked som bol velmi utahany. A to pomalicke tempo a sladucka atmosfera sposobili to, ze som zaspal a film som musel dopozerat na druhy den :(. A rozdelenie pozerania neprospeje ziadnemu film, nieto este korejskym romancam, ktore su vystavane na stupnujucom sa romantickom tazeni. Holt, moja chyba. Je to vsak krasny film, ktory mimo toho, ze to je nadherna, minimalisticka romanca, vynika aj nevtieravym, prijemnym humorom (scena z dabovacieho studia, pes ktory spi ako clovek :D...), na to maju juhokorejci naozaj cit a talent. Kazdopadne, dalsiu korejsku romancu si necham na vikendovy vecer, ked budem oddychnuty a moja dusa kludna, pripravena na prilev emocii :). (8.5/10) (08.05.2008)