Tanec s vlkmi

Perla mezi westerny, možná také proto, že to není ani tak western, ale příběh člověka, který to, co celý život hledal, našel u lidí, které měl podle všech pravidel vnímat jako nepřátele. I kdyby Costner už nikdy nenatočil něco, co by stálo za řeč (bohužel to zatím tak vypadá), za Tanec s vlky mu patří má nepomíjející úcta. Příběh o hledání, naději, lidské nenávisti a netoleranci, ale také o víře v budoucnost, ochotě přijmout neznámé a lásce, je podán sugestivně, ale bez přeslazenosti a sentimentality. A i když závěr je víc bolný než sladký, dojme vás bez toho, že by z vás mačkal slzy a zanechá ve víře, že snad jednou, někdy bude lépe. Nebude, ale proč tomu nevěřit aspoň na chvíli. (24.07.2007)

Velmi zralý režijní debut a jeden z vrcholů filmového roku 1990. Vždy ztraceným Západem fascinovaný Kevin Costner poznal život Indiánů, jejich smysl pro humor, jejich svébytnou kulturu, tradice, úzkost i trable, a rozhodl se žít s nimi. A pomáhat jim zachovat jejich způsob života, přičemž sám z toho svého (spojeného s občanskou válkou) unikal. Výsledek Costnerova snažení je radost. Přitom ho mnozí zrazovali, že pouštět se do výpravného westernu, ještě o takové délce, je čiré bláznovství. Samotné natáčení navíc provázely potíže, protáhlo se a logicky stoupl i rozpočet. Nakonec si ovšem mohl mnout ruce. Dosud dokonale fungují nádherné obrazy Deana Semlera nebo legendární hudba Johna Barryho. Místy příliš „velké“, přesto opravdové dílo. (10.10.2019)

Těšil jsem se na nadprůměrný film, ale zároveň měl obavy z délky filmu. Teď už můžu říct, že zcela zbytečně, protože jsem se nenudil ani minutku. To, co předvedl Costner jako režisér a herec v 1 osobě, bylo bravurní a je fakt, že se mu to asi už nikdy nepodaří znovu (viz Krajina střelců). Dále je tu opravdu krásná hudba, výborná kamera, dramatický, ale i romantický silný příběh a trochu smutný, avšak hezký a vcelku dojemný konec. Já nevím, ale prostě mě nenapadají výtky. 5*, bravo Kevine. (07.11.2008)

Jeden z mých 5 nejoblíbenějších filmů. Kevin Costner zřejmě trpěl pro něj nevysvětlitelným záchvatem geniality během natáčení tohoto skvostu. Takřka k slzám mě dojal už trailer, a co pak teprve ten film. Tak hluboký lidský příběh se hned tak nevidí. Excelentní hudba navíc celou atmosféru jen umocňuje, takže celkový dojem je více než stoprocentní. (30.07.2002)

Nádherné, dojímavé, opravdové dílo, svým způsobem vlastně antiwestern, vždyť Costnerův film popisuje genocidu indiánů. Tahle traumatizující epocha americké historie, součást šedé zóny života dnešních Američanů, kterou si dnešní generace fyzicky ani nepamatují, se snaží Američané dnes pochopit a nějakým způsobem omluvit a nově přiznat i svou vinu. Popírá se tak zavedený žánr westernu jako oslavy hrdinného boje neohrožených bílých osadníků, vždy s patřičnou dávkou vlastenectví a nacionalismu, kde indiáni byli vždy schematicky vykresleni jen jako figury s negativním nádechem. Costnerův film, podobně jako řada obdobně spřízněných demytizačních antiwesternů (např. Malý velký muž), ukazuje indiány a dobu osidlování amerického západu v poněkud jiném světle. Přiznává tradičnímu životnímu stylu indiánských kultur vysokou míru opodstatněnosti a dokonce přitažlivosti pro bílého kolonizátora (hlavní hrdina je původně dokonce voják - agresor), nevšední harmonii a propojení s přírodou a jejími ročními cykly... Americké osadníky naopak zobrazuje nejenom jako neohrožené, morální a zásadové hrdiny, ale i jako nemilosrdné kolonizátory a nelítostné barbary... Filmové účtování s vlastní problematickou minulostí. Navíc Costnerova režie je velice vkusná, s citem pro poetiku přírody i koexistenci s ní, jeho hlavní hrdina je zahrán přesvědčivě až bravurně a ani scénář nevykazuje žádná výrazně slabá místa. Hlavně ve svém finálním vyznění jde prostě o ÚŽASNÝ film... Podobné filmy: Malý Velký Muž, Poslední Mohykán, Mé srdce pohřběte u Wounded Knee (27.03.2007)