Svaté město

Pravděpodobně můj první Jugoslávský horor nedopadl nějak špatně, ale nemohl jsem si nějak zvyknout na ty réálie a na celý vyznění filmu.Co film totálně vyzdvihlo je neuvěřitelná atmosféra a skvělý herci. Atmosféra u rakve v noci byla fakt dokonalá a přikovala mě k sedačce až do skvělého konce. Ale jak jsem řekl nemohl jsem si moc zvyknout na to jak ten film vypadá. (25.08.2012)

Mrazivejšie a prízemnejšie než Sovietska adaptácia. Menej štylizácií, sychravé odtiene, prízemnosť. Nosný dej je doplnený o zopár fashbackov a perverznejších kúskov, ale mnohokrát to prechádza akousi hypnotickou mechanikou. Farby a rozprávkovosť nahradila vidiecka opera strachu Jakubiskovských vlastností, ale... Možno z týchto stručnejších výrazov vydedukovať istý posun v pohľade na Gogolov rukopis, avšak režisér nedokázal pracovať s metaforickými vyjadreniami presvedčivo. To, čo sa v písanej forme (či vo Vij 1967 obrazotvornými prostriedkami) uplatnilo, o to zložitejšie sa Kadejevicovi pracovalo s vlastným zámerom. Potom sa kľudne mohlo stať, že efekt jednotlivých súčastí nebol taký, ako sa zamýšľal. Udržateľnosť tempa v spodných vibráciách stroskotáva, čím sa cielená komornosť tejto duchoviny poneviera kamsi do autu. (25.06.2015)

Krásně děsivý jugoslávský horor. Svojí poetikou se značně liší od všeho, co jsem v žánru zatím měl možnost vidět, a to znamená jediné - že se porozhlédnu po dalších starších slovanských hororech, protože tenhle zabrnkal přesně na mou strunu. Vesnická šlechtická sídla, strašidelné kostely s hrobkou, stařeny v chatrčích, to je prostě paráda. 85% Horror movie of the year (15.05.2010)

Komentář bude samý spoiler, mně to je jedno, ale pokud by to někdo četl, aby neprudil, že jsem nevarovala. Věděla jsem, o čem to je a ví to asi vcelku každý, takže si ušetřím jednu pitvu tím, že nebudu pitvat děj. Horory nejsou můj šálek čaje, Svaté místo naštěstí není tak úplně horor, rozhodně to není horor plný krve a chlapů běhajících s pilou nebo mačetou po lese a lovících spoluobčany. Představitelé všech rolí byli vybráni velmi dobře, Toma je fešák a Kateřina je krásná, navíc je tam ukázaná (a to opakovaně) tak, že mužským divákům doporučuju strategicky přes sebe hodit deku už na začátku. Stejně tak autenticky působí prostředí. První noc má Toma pěkně silný hlásek a je plný odhodlání, obojí druhým a hlavně třetím dnem, resp. nocí výrazně slábne. K třetí noci můžu poskytnout autentické postřehy, jak jsem online po icq psala kamarádce. "Bože to je kretén, on leze z kruhu. A zas leze z kruhu. Vrať se, debile. Jo, po čtyřech, to se mu bude dobře couvat. Uáááááá. On se jí sápe do rakve, já ho nenávidím. Já umřu hrůzou za něj. Ona tam není! Utekla! Jak to udělala? A už ho má v rakvi." Je hezké, když ve filmu platí doslova - jaká matka, taková Katka. (24.05.2013)

Působivá, nejednou skutečně děsivá, atmosféra tohoto srbského hororu, vezme za své s prvními sexuálními motivy, jichž v průběhu filmu nestřídmě příbývá, až se stanou bezmála jeho ohniskem; přitom jejich nudná doslovnost, je zcela protichůdná přízračnému ovzduší, sycenému sugestivní fúzí hudby a obrazivosti. Erotická vývěva postupně celou omamnou náladu slovanského venkova, slitého z křesťanských i pohanských sil, čili z víry a pověr a z lidských ctností a slabostí, vyčerpá a zbyde jen pachuť nikoliv hrůzné či hrozící věčné noci, ale kocoviny z podbízivé grotesky... (01.11.2010)