Príbehy obyčajného šialenstva

Divadelní hra to může být skvostná, na plátně ale leccos nefunguje. Petr je podivín, co občas svoji (dnes již bývalou) přítelkyni Janu tu a tam zapomene u benzinové pumpy nebo omylem někomu ostříhá vlasy. V jeho světě řada věcí neklape, stejně jako ve vztazích okolo něj je značné dusno, respektive prázdno. Casting tvoří vyprahlé figurky, s kterými jsem měl problém se ztotožnit, ač situace, které prožívají, nutí k smíchu i zamyšlení. Výsledek ale více působí na mozek a bránici než na srdce. Tam uvnitř ve mně po shlédnutí Zelenkův film nic moc nezanechal. Herecky ale potěší nejen (opět naprosto bezchybný) Trojan, ale i divadelní režisér Miroslav Krobot v roli jeho otce, Nina Divíšková nebo Zuzana Šulajová. (19.01.2007)

Osobně bych nad filmem ještě dýl poseděl ve střižně, konkrétně bych usekl velkou část poslední dvacetiminutovky, kde film ostře přeřadil z přetáčené čtverky na laxní dvojku (což se dalo na mém obličeji explicitně pozorovat - z výsostně pobaveného šklebu přešel v mírně znuděný kukuč). Nejsuverénější zbraní filmu jsou zcela bez debat herecké kreace, které jsou bez výjimky vynikající - od trochu macháčkovsky stylizovaného Trojana, přes všechny roztomilé Heřmánky a Kroboty až k fantastické paní Divíškové. Příjemné překvapení, kterému ty čtyři hvězdy dám rád a to ani nezohledním, že se jedná o náš film, kterým normálně přidávám. 70% (29.08.2007)

Zajímavý film, který pojednává o lidské šílenosti a bláznění. Čeho všeho jsme schopni? Některé chvíle jsou opravdu komické a u jiných se sami nad sebou zamyslíme. Ivan Trojan je ve skvělé kondici a téhle role se zhostil nadmíru dobře. I jeho poblázněný otec odvádí na plátně komický ekvilibrismus :) Jednoznačných 85% za českou perličku. (12.11.2009)

Pěkně studený krocan! POŠ jsou jedním z oněch filmů, které marně doufají, že ze shluku postmoderně zcizujících atrakcí [milenci z telefonní budky, sexuální voyerství za peníze, plastová figurína, filmové týdeníky, ustřižené vlasy, krev pro Bosnu] vydestilují nějakou tu životní výpověď, a uniknou tak pasti otřelosti, resp. didaktičnosti. Zejména v odtažitých dialogových scénách jsou patrné základní problémy projektu: vyspekulovaný děj, konflikt divadelního textu a filmové adaptace a zejména Zelenkův řemeslný i lidský (empatický) deficit. Zatímco si lze představit, jak se tyhle vypulírované dialogové hyperboly “vylupují” z prázdnoty jevištního aranžmá, s “tvrdou” realitou filmu vůbec nereagují – Zelenkovy postavy a fotogenická prostředí filmu existují jaksi paralelně, jako rušivá zadní projekce. Čili ve výsledku nevzrušivá mozaika dialogových, obrazových i hudebních ploch, která nefunguje ani jako komedie (natož jinak). (02.01.2006)

Ať už díky hereckému obsazení, scénáři nebo předvedeným hereckým výkonům, ale musím konstatovat, že tahle komedie patří k nadprůměru české produkce a čtyři hvězdičky dávám s čistým svědomím. Divadelní inspirace je znát, ale to není nijak podstatné. Ivan Trojan ztvárnil svého hrdinu velmi přesvědčivě, má jej konec konců natrénovaného z divadelních prken. Není to žádný výjimečný snímek, ale slušná oddechová komedie bez trapných momentů a laciného podbízení se. Celkový dojem: 70 %. (14.06.2006)