Světla páteční noci

Nezajímá mě americký fotbal. Nedívám se na něj. Skoro neznám ani jeho pravidla. Nemám rád podobné "lidské" příběhy, jak se nějací kluci ze zapadákova v Texasu vypracují až do státního finále. Nemám rád klišé a patos. Proč se mi ale Friday Night Lights líbí? Odpověď je jednoduchá. Peter Berg umí. Jeho styl je vskutku zarážející a vizuálně vypiplaný, a to nemluvím jen o dynamicky zachycených zápasech, kde do repráků hrajou ty největší pecky a střídají se tu zrychlené a zpomalené záběry, u kterých musí srdce akčního nadšence plesat. Dokáže obdivuhodně dostat z herců a diváka velkou porci emocí, ač se jedná o okamžiky, které jsou už tak nastokrát provařené v jiných filmech. O cti, budoucnosti, přátelství, vítězství, rodině, však to znáte. Ale zde nepůsobí za žádnou cenu vyumělkovaně. O co víc věcí o nich zjistíme, tím si uvědomíme, co pro ně znamená vítězství. Proto taky divák je nevídaně napjat při scénách zápasu a za každou cenu jim fandí, i když mu ten sport absolutně nic neříká. Za Berga palec nahoru, že dokázál obyčejné sportovní drama povýšit na testosteronovou "akční" jízdu okořeněnou výrazným sociologickým podtextem. Zní to divně, ale budiž. Ke konci jsem měl totiž podobné pocity jako při závěru filmu Americké Graffiti. Byli mladí, hráli fotbal, pak fotbal skončil, stáli na prahu dospělosti a každý šel svou cestou...ať už to tak chtěli nebo ne. (12.07.2009)

No, i kdyz se jedna o Berguv nejslabsi film, porad to je nadprumer. Problem filmu je pribeh, na jedny strane podle skutecny udalosti a na druhy strane jasnej od zacatku do konce. Az na uplnej konec, ten prekvapi, jen potom nechapu, proc tocily film o tomhle tymu. Ale jinak to je klasika, vyhrajou, hvezda se zrani, prohravaj, najdou se novy hvezdy, v dulezitym zapase prohrajou, dostanou se do play-off na posledni chvily atd. Taky mi prislo trochu blby, ze ty lehci zapasy vidime vsechny a ty v play-off jsou jen rychle sestrihany a krom toho se celej tym zazracne zlepsi. Taky mi zde prisly dve dost divny chyby. Jednak v zaverecnem zapasu uz je davno cas na nule a hraci stejne jeste minutu hrajou a druha vec je rozhodovani s minci. Pravidla jsou jasny: dve stejny mince postup, jedna konec. Nejdriv to vypada, ze vsechny jsou stejny a tudiz logicky hazet znovu, ale pak se zjisti, ze tym Billy Boba ma minci jinou a tudiz by mel podle pravidel vypadnout, ale to ne, on postoupi spolu s nejvetsi rivalem. Co se tyce hercu, jsou vcelku nadprumerny, i kdyz na zadnyho neni kladena extra pozornost. Billy Bob hraje perfektne, ale prislo mi, ze tak dost usporne a nedava do toho moc emoci. Ovsem najdou se i vyjimky, kdy se nastve a ty stoji za to. Dalsi vec je kamera. Nevadi mi rychlej strih, ale to klepani kamerou, hlavne v prvni polovine filmu, bylo k pozvraceni. Malem se mi z toho az motala hlava, to musel tocit nakej totalne zlitej idiot, takze chvile, kdy je kamera v klidu, pusobily jako velka uleva. Zapasy jsou natoceny slusne, navic s peknou hudbou, ale Any Given Sunday se nevyrovnaj. Ono prakticky nic se Any Given Sunday nevyrovna, ani hudba, ani kamera, ani rezie, ani scenar, ani herci, ani trener, proste nic. Jedina vyhoda, oproti Any Given Sunday, je ta, ze tohle je takovy dost osobni, je uplne videt, jak to kazdej proziva a jak na ty vyhre zalezi a je to proste celkove narvany docela osobnima emocema. A jeste drobnost na zaver, vsude jsou napisy Mojo, takze se mi porad vybavoval Austin Powers. Pokud nebudu srovnavat jen s Any Given Sunday, ale se sportovnima filmama celkove, jedna se o nadprumer. (08.08.2006)

Berg je Bůh a nedivím se, že mě to baví neustále opakovat. Jen málo režisérů dokáže vyjadřovat emoce i přes silnou vrstvu klišé a tak láskyplně se rochnit v patosu jako právě Berg, který se prostě narodil k tomu, aby točil videoklipové akční nářezy. Natočit sportovní drama o americkém fotbalu tak, aby bavilo i člověka, který nezná pravidla, nezajímá se o nějaké maníky z Texasu a nadevše uznává starý dobrý evropský "soccer", to chce kumšt a Berg mě během téhle takřka dvouhodinové jízdy napříč státní fotbalovou ligou opět přesvědčil, že je v něm mnohem víc, než si většina lidí myslí. Smekám, tleskám a jdu si pustit seriál. Jestli je minimálně z poloviny vydařený jako film, asi začnu zámořskou NFL bedlivě sledovat. (18.08.2008)

Uplakaná nuda. Spousta nakousaných témat, kdy je ale rozvedeno snad jen to, jak je vyvíjený tlak na středoškolské hráče a jejich trenera. Jinak je ale mrtě moc podobných filmů podle "skutečných" událostí, které mají nějaký zajímavý děj. No a sportovní stránka filmu? Spousta střihů a nesmyslů. Takže se ve filmu může dít cokoliv, co se řekne, protože to stejně nikdo neodkáže zobrazit. (07.05.2012)

Zajímavý paradox. Berg je nejsilnější v momentech, ve kterých byste to od něj čekali nejmíň. Místo vycizelovaného finále je tak mnohem zásadnější občasné pofňukávání zúčastněných a nervózní kamerové tiky po jejich tvářích. Na hřišti už to takhle nešlape. Za opileckého tátu a kvanta zbytečných figurek prostředníček dolů. (13.02.2009)