Světla páteční noci

Sportovní snímek pojednávající o partě kamarádů hrajících americký fotbal. Film nijak nevybočuje, drží si svěží tempo a nenudí, i když ani zde není absence klišé. Zajímavá je taky kamera, obzvlášť některé záběry jsou velmi pěkné. A jak se říká - to nejlepší nakonec - platí i v tomto případě. Závěrečný zápas byl opravdu dobrý a byl důstojným zakončením. (08.01.2009)

Je to takovy muj konicek (anebo nesvar?) si po shlednuti filmu s oznamenim "PODLE SKUTECNE UDALOSTI" zjistovat, jak to teda bylo a co bylo jen vymyslem filmaru. Prekvapive jsem k tomuhle filmu o univerzitnim (nebo stredoskolskem?) americkym fotbalu nasel velice obsahle analogie a srovnani, kde se porovnava film s knizni predlohou a se skutecnyma udalostma. Kdyz to shrnu, krome jmen hracu a trenera bylo asi vsechno uplne jinak. Fotbalovy mestecko nebylo bilo-cerny, ale bilo-hispansky. Boobie Miles nebyl po svym zraneni kamaradskej, prave naopak (a tu nohu si zlomil taky jinak a jinde). Vsechny ty prubehy zapasu byly smysleny, stejne tak oponenti. Permian Panthers se nedostali v play-off do finale a Dallas Carter vyhrali az po nejaky diskvalifikaci skutecnych vitezu sezony - Converse Judson. Chybi tam zasadni tymy a rivalove, dokonce nektery zdroje zachazeli az tak daleko, ze dokonce i pocty divaku (finale ve filmu 50k, realita 10k) a pocasi byli behem zapasu jiny nez ve filmu... Zabavny taky bylo cist, co se s hraci stalo... nekde to bylo podavany jako ze maji po skole uspesny zivoty, ale neprislo mi to - zememeric, kamionak, pojistovak atd... No nevadi, zkratka vsechno bylo jinak - jako film to asi fungovalo, ale to spis az v druhy polovine. V uvodu mi vadila trepotajici se kamera a rychly strihy, vedlejsi postavy s vyjimkou quaterbacka Winchella a hvezdnyho Milese nedostali zadny prostor mimo film a celkove to na me nepusobilo nijak optimisticky. (19.05.2021)

Jako první se mi nabízí srovnání s "Any Given Sunday", ale ač si jsou tyto filmy podbné tématikou i atmosférou amerického fotbalu, každý je jiný. Tam, kde Al Pacino zažíval chvíle horké chvíle o jeho bytí nebo nebytí na trenerském postu, B. B. Thornton promlouval svým hráčům do duše a všechny ty "mladíky" spíše vedl ke skutečným hodnotám života. Díky těmto dvěma různým pohledům na věc vznikly dva odlišné filmy (aspoň z mého pohledu) a oba jsou pro mne vyjímečné... (03.07.2006)

Nechápu co je na tomto filmu tak výjimečného. Možná až na netradiční závěr, který se liší od většiny amerických sportovních filmů...Jinak je ale příběh poměrně nudný a postavy nezajímavé. Už od začátku přesně odhadnete, jak se bude děj v některých směrech vyvíjet (Boobie). Filmu tak chybí určitý moment překvapení... A na závěr jsem si nechal herecké výkony. Četl jsem někde, že Billy Bob v tomto snímku podává životní výkon. Ten člověk co to napsal musí být zřejmě naprostý idiot, protože Thornton rozhodně nepůsobí v roli fotbalového kouče věrohodně a např. rozčilování na lavičce vypadá v jeho podání až komicky. Tato role prostě Thorntonovi nesedla...Naopak hodně se mi líbil Derek Luke, který hrál Boobieho Milese - pro mne jedinou zajímavou postavu celého filmu. Když to tedy shrnu, Světla páteční noci jsou průměrný film a se snímkem Any Given Sunday (rovněž film z prostředí amer. fotbalu) prohrávají na celé čáře. (09.10.2005)

I po šestnácti letech Bergovo sportovní drama uspěje, byť už ve své době a i poté bylo překonáno. O příběh se autor moc opřít nemůže, protože ten je plný klišé a patosu, i když je pravda, že třeba samotný závěr nebo losování korunou o to, kdo postoupí do play-off, jsou nečekané a osvěžující. Největší devízou Petera Berga jsou samotné zápasy, kterým nechybí adrenalin, mají potřebný náboj a natočeny jsou přehledně a některé zákroky až syrově a bolí i diváka, což je jedině dobře. Navíc je doplňuje povedený a řízný soundtrack, který jim dodává ještě zvláštní náboj. Hodně příjemné je i obsazení dodnes ne tak známými herci, kteří zajistí určitý pocit autenticity a divák si tak do poslední chvíle není jistý, kdo se stane hlavní hvězdou týmu. Jedinou výjimkou je Billy Bob Thornton, který je velmi dobrý a navíc na sebe nestrhává veškerou pozornost. Hvězdičku ubírám za přece jen pomalejší rozjezd, již zmíněná klišé a také za to, že pro evropského diváka je americký fotbal přece jen něco vzdálenějšího, takže chvíli trvá, než ho film zcela strhne. 70 % (22.03.2020)