Mesto šialencov

Travolta v roli natvrdlého hlídače ukázkový. Hoffman jako novinář charizmatický svým typicky nenápadným, za to velmi přesvědčivým způsobem. Snímek skvěle osciluje mezi dramatem a komedií, přičemž největší podíl na kvalitním výsledku mají právě herci. Nakolik realisticky je podán mediální svět novin a televize si netroufám říci, ale zde je prezentován dstatečně moderním a dynamickým způsobem, proti kterému se dá jen těžko něco namítat a neznalec neřeší nic okolo. Rozhodně povedená věc. Má to pointu, drajv a kvalitní jiskření v dialozích mezi hlavními představiteli. Občas možná trochu stereotypní (budova/venek), ale jinak dobré. (29.01.2009)

Líbilo se mi, že si tento film bere na mušku nekalé praktiky reportérů bulvárních televizních pořadů, kteří v honbě za senzací a zvýšením sledovanosti neváhají pro svou potřebu manipulovat veřejným míněním a zneužívat lidské bytosti. Líbil se mi představitel mediální moci, Dustin Hoffman a to je asi tak všechno. Spousta hluchých míst a nelogičností v ději celkovému dojmu nepřidaly. (01.03.2015)

Já mám tenhle film rád a to z jednoho prostého důvodu, jenž jsem tady v komentářích snad ani nezaznamenal- dost dobře si totiž dokážu představit, že tohle se v reálu může odehrát. A takové snímky mají moje sympatie (další takový mě napadá třeba John Q.). Hoffman i Travolta podávají velmi kvalitní herecké výkony. Mimo základního příběhu se dočkáme i pohledu pod pokličku médií a přesto že by se dalo najít i leccos negativního (např. chování policie), tak u mě jednoznačně převládají pozitivní pocity. 90 % Oblíbená část- Travoltův první rozhovor do TV (31.12.2010)

Schematický příběh, který se snaží velmi trapně a uboze líčit zločinnou práci médií a vytváření veřejného mínění jejich prostřednictvím. Je ovšem uvěřitelný tak pro školáka. Veřejné mínění je na straně teroristy věznícího s puškou a taškou výbušnin hromadu dětí. Ty místo aby se normálně bály a byly vystrašené, unavené, hladové a třeba i ubrečené, se smějí a poslouchají jeho vyprávění. Veřejnost je, díky televizi, kde slyší, že byl dobrý chlap, na jeho straně, protože měl kdysi psa. Je to vážně nebetyčná kravina a stráta času. Od pádu na dno film zachraňují výkony herců a řemeslná kvalita. (27.12.2015)

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A tak když jeden ňouma (překvapivě velmi přesvědčivý Travolta) přijde o práci, nenapadne ho nic lepšího, než vzít jako rukojmí skupinku dětí a zabarikádovat se v budově místního muzea. Bena Stillera byste tu ale hledali marně, v tomhle muzeu exponáty neožívají. Zato je tu shodou náhod jeden reportér (tradičně výborný Hoffman), který už nějaký ten pátek marně vyhlíží sólokapra, který by mu dopomohl zpátky ke korýtku… Costa-Gavras nahlíží na novináře podobnýma očima jako Miloš Zeman. Jen místo peprné rétoriky volí vyprávěnku o jednom troskoidním prosťáčkovi, na kterém si mediální hyeny nehezky smlsnou při vytváření „objektivního zpravodajství“. Doporučuji zejména těm, kteří den co den o půl osmé dychtivě usedají před obrazovku a pokorně se oddávají černé kronice s názvem Televizní noviny. (22.06.2008)