Masakr v Římě

Reziser George P. Cosmatos /Rambo 2, Cobra/ natocil svoj suverenne najlepsi film, spolu s dalsim, ktory sa vola Prejezd Kassandra 1976. Skoda velka, ze potom uz tocil len priemerne filmy. Takze par slov k Rappresaglii. Film ma na starosti scenarista Lucio de Karo /Policajt Drabem 1973/, a vidno ze sa snazil. Dost dlho sa vo filme nic nedeje, len odznie kopa dialogov, tie ale su potrebne jednak pre atmosferu a jednak pre pochopenie suvislosti. Filmu vladnu traja kvalitni herci, a to konkretne Richard Burton /Kleopatra, Where Eagles Dare/, marcello Mastroianni /La Notte, Manzelstvi po Italsku/ a Leo McKern /Ryan´s Daughter 1970, Ladyhawke 1985 od Richarda Donnera/. Takze treba vydrzat tie dialogy, ktore su spestrene len jednym atentatom na akusi diviziu SS. Zaver je masaker sam o sebe, mrazilo ma z toho kvalitne, teda tak depresivny a tvrdy zaver sa len tak lahko nevidi : 86 % (03.03.2016)

Hraje v tom Richard Burton s Marcellem Mastroiannim, hudbu složil Ennio Morricone a odehrává se to za Druhé světové války. Je tedy jasné, že úplné bláto to být nemůže. Přesto si myslím, že s podobným kalibrem měl George Cosmatos natočit něco mnohem působivějšího a atmosféričtějšího. Jestli jeho jméno neznáte, tak to byl režisér druhého Ramba. Na Stallloneho exhibici jeho schopnosti stačily, a z této spolupráce vnikl jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Působivé druhoválečné psychologické drama ale bylo mimo jeho dosah. (13.11.2022)

Strhující film není, ale dívat se na něj dá. 1)  Historické okénko. Masakr v Ardeatinských jeskyních nebyl největší válečný zločin Němců v Itálii. Větší ztráty na životech byly například v Sant´Anna Stazemě nebo Marzzabotu. Asi vzhledem k blízkosti Říma se však masakr v Ardeatinských jeskyních stal nejznámějším zločinem nacistů v Itálii. Deset týdnů poté vstoupila do Říma americká vojska._____ 2)  Těžko říci, zdali portrét velitele bezpečnostních sil v Řím Herberta Kapplera odpovídá skutečnosti. Film v podstatě popisuje morální i technické problémy, které Kappler s organizací odvety měl. Vypořádal se s nimi tak, jak se od vysokého důstojníka SS očekávalo. 48letý Richard Burton s oduševnělým výrazem vdechl postavě lidský rozměr, což však nezabránilo tomu, aby Kappler učinil, co učinil. (08.06.2023)

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. (30.08.2011)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)