Masakr v Římě

Hraje v tom Richard Burton s Marcellem Mastroiannim, hudbu složil Ennio Morricone a odehrává se to za Druhé světové války. Je tedy jasné, že úplné bláto to být nemůže. Přesto si myslím, že s podobným kalibrem měl George Cosmatos natočit něco mnohem působivějšího a atmosféričtějšího. Jestli jeho jméno neznáte, tak to byl režisér druhého Ramba. Na Stallloneho exhibici jeho schopnosti stačily, a z této spolupráce vnikl jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Působivé druhoválečné psychologické drama ale bylo mimo jeho dosah. (13.11.2022)

"Represáliemi nepotrestáte nikoho kromě obětí a jejich katů." Masakr v Římě se mnou tedy mimořádně zacloumal. Obzvlášť jeho úplný konec, který jsem možná někde vzadu v hlavě tušil, ale doopravdy jsem ho nečekal. Brrr. Richard Burton předvádí v roli Herberta Kapplera další ze svých skvělých výkonů a každá jeho společná scéna s výtečným Mastroiannim má v sobě tolik námětů k zamyšlení, až je to k (ne)víře. Zaujalo mě navíc, jak k látce přistoupil budoucí "rambovský" režisér Cosmatos - Masakr v Římě natočil velice italským (aby taky ne), v mnoha scénách (obzvlášť během příprav a provedení atentátu a také v jeskyních) přímo spaghetti dramatickým stylem. K tomu všemu Morriconeho úsporná, ale o to působivější hudba... Jasných pět hvězd.__P.S. Doporučuji i neméně působivý film Šarlatový a černý, v němž Herberta Kapplera ztvárnil stejně skvěle Christopher Plummer. (09.08.2012)

Na toho, na toho. Na vás míří. Ryk ruky ohnivé. Ohání se krvavou hranicí. Nacistický "verš" řeže. Na kohokoliv dopadne. Ďáblův talár. Není mu nic svaté. Řád. Hrdé, obětavé srdce. Zřekne se sebe. Vybere si smrt, ve vážené pozici, ve vážné přítomnosti přísné, hrozivé, pomněnkové uniformy. Je na řadě. V přízni zbraně. Vzpřímeně, upřímně zemře. Za město krás v morové tónině. Město v černé. Pravé, důstojné odvaze náleží salut requiem. Místo, kde je mír. Dobré nebe. (05.06.2023)

Ve snímku naznačená paralela mezi NSDAP a katolickou církví, je poněkud zjednodušující a papeži Piu XII. nečiní po právu, nicméně určitě najde mnoho přitakávačů. Vždyť ti i oni mají hierarchickou strukturu a poslušnost a řád a svého druhu uniformy. Přece se však v klíčovou chvíli ukáže zásadní rozdíl mezi „sympatickým esesákem“ a knězem, rozdíl, který film myšlenkově zachraňuje. Staví totiž nacistickou slepou povinnost, podřízenost rozkazům vůdce i „historické nutnosti“ proti autenticky křesťanskému důrazu na svobodu poslušnou svědomí. Jeden i druhý hrdina se dlouho podobají... když však dojde na lámání chleba, ukáže se rozdíl mezi ochotou obětovat cizí životy a ochotou obětovat život vlastní. Pominu-li zmíněné dobře podané morální dilema, jedná se o drama příliš pomalé, příliš studiové, příliš upovídané, které v originální anglické verzi činí silný italský přízvuk Marcella Mastroianniho téměř neposlouchatelným. (13.03.2012)

Solidní dramatická válečná rekonstrukce a poslední kousek který jsem si doplnil u režiséra Cosmatose. Škoda trochu rozvláčného úvodu kdy to trvá víc než půl hodiny než se začne dít něco zásadního, ale souhlasím, že ve scéně která předchází atentátu na fašouny by se napětí dalo krájet a atmosféra je fantastická, pak už se film po zmíněném aktu rozjede a samotné plánování chladnokrevné odplaty za tento čin bere dech. Tato část filmu je asi zpracovaná nejlépe samotné závěrečné masové popravy v jeskyni už tak důležité nejsou. Tento film se totiž nezaměřuje na zobrazování naturalistického násilí spíš odhaluje celou podstatu tohoto hrůzného činu a v tom boduje dokonale no a na velký debut režiséra to taky není zlé, takže za mě 75% (16.04.2017)