Rambo II

V jedničce byl nepohodlným štvancem, zde nepřekonatelným válečným hrdinou. Rambo II je skvělý akční film, který když bude posuzován jakkoliv seriózně, dopadne v hodnocení asi dost nepěkně. Z idelogického hlediska se tenhle snímek pro svou silně proamerickou agitaci totiž pohybuje někde na hraně mezi směšností a odporností (a bohužel to moc nezachrání ani ta sympaticky naivní kritika byrokracie). Každopádně však výborné pokračování, které se od svého předchůdce příliš neliší asi jen v pojetí ikonického hlavního (super)hrdiny, a hlavně naprosto klasická ukázka 80's akce, kterou mám prostě rád. A popravdě řečeno - málomluvný poloautistický outsider John mi byl snad vždy milejší než mudrující dobrák Rocky... 80 % (22.09.2003)

Moje očekávání naštěstí byla alespoň z části vyslyšena a dvojka pro mě byla o něco menším utrpením než jednička. Vyjma přestřelené pasáže s elektřinou (i když věřím, že nic člověka nenabudí do běhu v džungli tak jako pár dobře myšlených voltů) zde nebylo tolik blbostí, a když už se nějaká objevila („mysl“, had, nůž na dráty či hrátky s dírou ve skle vrtulníku), byla spíš úsměvná než by diváka vyloženě štvala. Nemohla samozřejmě chybět vložka se zlými soudruhy (na druhou stranu ruští hoši sice selhávají, ale jejich technika nikdy), patetický monolog v závěru a vůbec přepálený konec, avšak celkově si u mě druhý díl oproti prvnímu o 1* polepšil. Navíc, další pasáž ze Žhavých výstřelů dostala v mých očích nový rozměr. (21.04.2013)

Mno, Rambo dvojka sa mi lúbila viac, ako jednotka, ale furt to je na jedno kopyto. A tak isto, ako v prvej časti, tak ani tu som sa nedočkal, kedy sa plukovník Trautman, stvoriteľ Ramba - mašiny na zabíjanie, konečne vytasí s nejakými ťahmi, no a opäť nič. Ved' ten chlap je tam úplne nahovno! Uvidíme, ako sa veci vyvinú v trojke, ale kedy sa do nej pustím, to vie len pánboh... (02.11.2018)

Tento film jsem poprvé viděl, s rychlodabingem a asi ve čtvrté kopii, když mi bylo asi tak 9 let. Kdo tenkrát neviděl Ramba II, nebyl nic. Nedávno jsem ho viděl znovu. Po těch letech působí tento vrcholný akčňák 80. let úsměvně. Například scéna kdy Rambo zbrojí, plná samoúčelných záběrů na Stalloneho našlehanou muskulaturu skoro už ani není třeba parodovat. Legrační je i scénář: Rambo si s vietnamskou agentkou vyznají lásku jen pro to, aby jí mohli pět vteřin nato proděravět na řešeto a on se mohl chladnokrevně pomstít. Je to prča. (25.09.2007)

Ačkoli z dnešního pohledu "Rambo 2", se svou misí na záchranu sebevědomí USA po vietnamském debaklu, vyznívá značně úsměvně, nelze mu upřít dvě přednosti. První spočívá v nehorázně poctivé řemeslné práci na akčních sekvencích. Ačkoli zdejší anti-choreografie a naplnění konceptu guerillového scpec-ops boje vyznívají spíše úsměvně, všechny výhrady smazává precizní topografie akce, dynamický střih a hlavně vynikající kamera, která neustále zdůrazňuje reálný fyzický rozměr každého záběru (zdejší kompozice zevnitř kabiny helikoptéry na hrdinu s krajinou v pohybu v druhém plánu za sklem zajisté opisoval i tým Toma Cruise pro "M:I Fallout"). Druhou zásluhu představuje nezpochybnitelný statut "Ramba II" coby popkulturního fenoménu, který vychází ze vzácného neopakovatelného sladění étosu díla s dobovými náladami jeho publika. Byť kritika na obou stranách Železné opony film cupovala, stal se z něj na Západě kasovní rekordman (a to v USA, i v Evropě) a finančně sice menší, ale kulturně ještě zásadnější úspěch slavil ve východním bloku skrze nelegální distribuci. Hulákající hromotluk s cárem látky kolem hlavy, ozbrojený lukem s výbušnými šípy či kuláskem a likvidující karikaturně vykreslené komouše se stal zosobněním ideálu Ameriky na samém vrcholu Studené války. "Rambo II" ale nebyl Supermanem nebo jiným konkrétním hrdinou se specifickými vlastnostmi a ctnostmi, nýbrž v sobě stejně jako Berlínská zeď koncentroval náladu drolícího se sovětského systému a společnosti otrávené patovou situací i statem quo. Zatímco v Americe drnkal na ego konzervativcům a lízal jim rány z prohrané války, v západní i východní Evropě představoval rozjařile fantazijní ventil pro frustrovanou společnost. "Rambo II" se stal ikonou i synonymem své doby a ještě do nového tisíciletí zůstává součástí společenské paměti. Jenže vše řečené zůstává vázané právě a pouze na tento konkrétní film. Právě proto a navzdory všem Stallonovým nechápavým snahám nedokáže žádné pokračování nejen že navázat na toto dědictví se všemi jeho významy, ale ani nemůže zopakovat jeho kasovní úspěch. (01.10.2023)