Prejazd Kassandra

Niektoré klasiky starnú rýchlo. Prejazd Kassanda ako zástupca katastrofického žánru má naozaj hviezdne obsadenie ale to je naozaj jediné čo mu po tých rokoch ostalo spolu s dobrým nápadom a občasnou atmosférou spôsobenou istou nepredvídateľnosťou. Lenže toľko logických nezmyslov pokope sa vidí aj v súčasnej béčkovej produkcii a nevidím dôvod nad tým prižmurovať oči kvôli dátumu vzniku. Aj v tej dobe sa totiž točili inteligentnejšie filmy. (04.03.2011)

Nudné katastrofické luxusné - Béčko s áčkovou hviezdou jasnej žiarivosti - Sophia Loren, na ktorú dohliada - Carlo Ponti, ktorý i produkuje, i dáva pozor, aby to neprehnala s Richardom Harrisom ! Lancaster a Gardner, sa tentokrát, nestretnú, ale ak by som si mal vybrať, tak radšej volím možnosť, spred 30. rokov v - The Killers, keď ešte stála za hriech, neviem, čím to je, ale herečky, ktoré stárnu, začínajú byť škaredé i na vonok, preto som bol na pochybách, pre Avu Gardner, ktorá mi liezla na nervy, na nervy mi ešte poriadne liezol, strih, ktorý je tak chaotický, až to nie je pekné ! Na Richarda Harrisa, sa takmer nedá pozerať, mám ho zafixovaného v staršom vydaní, ako napríklad v Gladiátorovi, či v Harrym Potterovi, ale vidieť ho Tu, skrátka, nemám za potreby. Ako som vravel, jedine, kvôli čomu sa oplatí, ako tak s vypätím síl, film pozerať, je Lorenka, ktorá nepredvádza strhujúci herecký výkon, ale hrá svojimi krivkami teľa, a to je na nezaplatenie, aspoň niečo ! Režisér, George P. Cosmatos, nakrúca klasické béčka, ktoré sú pre mňa, takmer - nestráviteľné, a to platí i pre tento film, ktorý už nikdy v živote, nechcem vidieť ! Možno, že ľudia, sa chvíľu, otálali cestovať - vlakmi, podobne, ako sa po JAWS, ľudia báli chodiť na pláže... (11.03.2016)

Keď sa to tak vezme, Prejazd Kassandra je milostná dráma o tom, ako sa vrátiť už po tretíkrát k žene vášho života. Ale nie, ide o solídny katastrofický film, ktorý bohužiaľ už dnes nefunguje vo všetkých úrovniach tak, ako by sa patrilo na nadčasové dielo. Postavy sú dobre napísané, hrajú ich skvelí herci, takže je sa na čo pozerať. Dramaturgia ale kríva, dlhší čas sa nič nedeje, pre zaplnenie stopáže sú sem umelo implantované akčnejšie scény (nemyslím tie katastrofické) a začína sa hrať na zvraty. Ani Martin Sheen nebol obsadený najšťastnejšie, respektíve jeho mladík s tajomstvom má jeden z najhoších účesov, aké som kedy na filmovom plátne videl a rozhodne to nezachránili ani jeho slnečné okuliare. Najzaujímavejšie dilemy sa riešia mimo vlak v ústredí, kde si jeden starší vojak uvedomuje, že metódy, aké musí nasledovať, nie sú príliš populárne a musia ostať medzi štyrmi stenami. Prejazd Kassandra je na rozdiel napríklad od Skleneného pekla film, ktorý mi stačilo vidieť iba raz. (23.10.2020)

Napětí, napětí, napětí, atraktivní téma a logika mnohdy skřípající víc než brzdící vlak. Že se vlakem "náhodou" veze světoznámý lékař, jeho bývalá žena, žena známého zbrojaře, Žid přeživší holocaust, pašerák drog a polda, co ho stíhá, to bych ještě snesl. Nedostatky zeměpisu, ve kterém má vlak vstoupit na území varšavské smlouvy na hranicích Polska, ačkoliv již několik set kilometrů musel projet Československem, budiž. Že na mapě hlavních evropských tahů je vyznačena jakási nepoužívaná železnice v Polsku se zchátralým mostem? Tím bych se netrápil. Že onen geniální doktor nechá napochodovat před člověka nakaženého smrtícím plicním morem padesát dalších lidí, včetně jím samým milované ženy? OK. Že v podstatě nepřátelský stát vpustí na své území vlak vezoucí smrt? V pohodě. Že plicní mor zmutuje tak, aby se dal za hodinku či dvě vyléčit kyslíkem? To už trochu hraničí s důvěrou v babské zaříkávání. Že se vagóny konstruují hermetické, tudíž v nich vydrží vstříknutý koncentrovaný kyslík (zřejmě pod tlakem, ehm), ale zároveň ho 100 lidí za celý den nevydýchá? To je běžná praxe. Že analytici uhodnou z tisíců míst v Ženevě, kam lze zamířit, že terorísta šel do toho onoho vláčku? Jsou to kluci šikovní. Že by zápaďáci nedokázali na pár dní někam zavřít tisíc lidí? To víte, oni věří na ta lidská práva. A tak dále a tak dále. Já bych to všechno přežil. Jednotlivě. I dvojitě. Ale to jsou desítky drobných i větších chybiček, které ve filmu, jenž hraje na notu "to by se klidně mohlo stát", nemají co dělat. Stejně jako dost laciná momentka s Židem, který se nechce vrátit do tábora, což je sice pochopitelné, ale v tomto filmu neplní než citovou vložku bez rozvinutější hloubky. Ještě že ti herci měli hodně tého charizmatu. A taky to napětí, to to zachraňuje. (28.07.2009)

Podobné drama jsem nezažil ani s Českýma drahama a že se s nima dají zažít famózní časy. Příklad 1; Veselí nad Lužnicí - Praha; stanice Tábor ; Vlak se rozjede místo směrem na Prahu, zpět, směrem na Veselí, průvodčí jen suše oznámí, omlouváme se, zapoměli jsme ve Veselí dva vagony, musíme se pro ně vrátit. Příklad 2. Ostrava - Jeseník ; stanice Mikulovice; "Dobrý den do Jesníka , skupinová sleva pro 6 lidí." "Dobrý den, bohužel vlak se vysral v Opavě." Kámoši v domění že vlak za 2 minuty přijede na mě nervozně pokřikovali "Dělej, blbče." Průvodči se na mě koukne, řekne vydržte a najednou z amplionu: "Prosím pozor, prosím pozor, vlak číslo ... na trase ...., nepřijede, vysral se někde u Opavy a bude mít pětihodinové zpoždění. Konec hlášení." Příklad 3, příklad poslední a nejluxusnější : IC Odra; Trasa Ostrava - Praha; kdesi v polích u Pardubic. "Vlak není schopen další jízdy, prosím vystupte si a bude Vám přistavena náhradní autobusová doprava." A skutečně po půl hodině čekání v polích na pardubicku přijely 2, slovy DVĚ, postarší ....hodně postarší karosy. Následoval neúspěšný pokus převrátit matematickou logiku a narvat lidi z osmi vagonů do dvou autobosů, značky Karosa. Jedna Karosa během tohoto pokusu zkolabovala a musela být ze silnice odtažena traktorem místního zemědělce. I přes tyto výživné zážitky musím konstatovat, že největší vlakové drama je tento film. Do poslední chvíle napětí jak kráva. Na závěr si neodpustím poznámku na adresu Sophie Loren. Věk dámy se nemá prozrazovat čili 1976 / ročník filmu / - 1934 / ročník Sophie / = to, co se nemá prozrazovat . Je něco neuvěřitelného, jak ženy dokážou stále zrát a přitom nic neztrácet ze své krásy. Jak v tom kupé ležele na posteli, v té černém košilce, tak já stát ve dveřích kupé, jako ten doktor, tak se odrazím, skočím, dopadnu na Sophii a buď bych dostal strašně na držku a nebo by vlaková služba musela potom dlouho ustílat. (24.06.2008)