Všetko je osvetlené

TV/// Obsazení 4/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Prostředí 8/10/// +Elijah Wood neurazil, netradiční prostředí pro americký film, film má zvláštní kouzlo -u toho slova "zvláštní" to zůstane./// Hodně zvláštní a jiný snímek, který mě ovšem nenudil a přesnější by bylo řict, že mě určitým způsobem pohltil nebo alespoň zaujal. Není to film, na kterých bych se podíval dvakrát, ani to není ten film, který dlouho napjatě očekáváte, ale o to víc dokáže takový snímek překvapit./// Celkem 67%/// (21.10.2009)

Humorný cestovný príbeh z Ukrajiny sa postupne mení na ťaživú drámu plnú tragického osudu tamojších Židov počas II. svetovej. Do toho všetkého kopec páčivých záberov ako z nejakej výstavy o super možnostiach úpravy obrazu. Takéto nadmieru ľúbivé, úmyselne plačlivé a zároveň groteskne vtipné filmy pospolu ma väčšinou skôr odpudzovali. Podobné diela dýchajú skôr atramentom či tlačiarenskou čerňou scénaristu ako autentickým zážitkom. 50% - ale len preto, že je to z mojej obľúbenej Ukrajiny a pár miestnych záberov ukazujúcich tamojšie žitie stojí za to. Napríklad tepláky ako univerzálne oblečenie na ulicu, do auta i na diskotéku (nám napríklad pani domáca v Odese vravela, že kľudne môžeme ísť do miestnej opery aj do divadla v teplákoch, že je to bežné: a naozaj). (01.04.2015)

Asi jediný americký film, který znázorňuje život v Evropě, v tomto případě na Ukrajině, skutečně takový, jaký je a nesnaží se nijak zesměšňovat nebo si vymýšlet hlouposti (na mysl mi přišla scéna z Hostelu - myslím, že 2 -, kde jdou po ulici v Bratislavě a vyběhnou na ně malý cigáni a chtějí po nich dollar...). Představte si, milý Američané, že i na Ukrajině mají McDonaldy, děcka tam chodí na diskotéky (a poslouchají Michaela Jacksona) nebo dokonce mají elektřinu! Když vám spadne brambor na zem, tak ho vezmete a sníte. Opravdu dobré nakouknutí do života na východě spolu s příjemným příběhem, který chytí za srdce a vyjukaným Elijahem Woodem, jehož oči asi uhranou každého. (01.03.2011)

„Dedo, Žid chce vedieť, či už tam budeme.“ – „Povedz mu, nech drží hubu.“ - „Dedo hovorí, že už sme blízko.“ Cenený divadelník a v Hollywoode len zriedka využitý dramatický herec Liev Schreiber (trilógia VRESKOT, NAJHORŠIE OBAVY), nám predstavuje svoj vydarený režijný debut, plný žltej ukrajinsko-českej slnečnice a Elijaha Wooda v okuliaroch. Ľahkou, svižnou a dokonca vtipnou rukou nakrútený príbeh o vážnych veciach. Milé prekvapenie napriek tomu, že už pár rokov viem, že Schreiber nie je taký lúzr, ako si o ňom väčšina divadlom nepoškrvených divákov myslí. (17.02.2007)

Člověk tak nějak cítí, že tento film byl pro režiséra velmi osobní záležitostí. Jakoby si jeho natočením dělal pořádek ve vlastních pocitech...Film je ve výsledku takový nijaký. Snaží se přes svou ponurost působit svěže a komediálně ale moc se mu to nedaří. Toto zvládá jen málo režiséru (Kusturica)...Veletržák jako vlakové nádraží na věrohodnosti taky moc nepřidá:-) Navíc celá zápletka s proměnou vulgárního dědka na krotkého beránka, který dojde ke smíření s tím kým je a odkud pochází. Na mne to působilo příliš lacině, neuvěřitelně a ke konci už i zdlouhavě. Film se ke konci vyžívá v táhlých "ruských" záběrech, které ale postrádají skutečnou hloubku. Přes zjevnou snahu na mne film - bohužel - působil prázdně a nevýrazně. Stejně jako Elijah Wood v hl. roli. (07.04.2010)