Réžia:
Adrian LyneKamera:
Peter BiziouHudba:
Jack NitzscheHrajú:
Mickey Rourke, Kim Basinger, Margaret Whitton, Christine Baranski, Karen Young, Olek Krupa, Dan Lauria, Corey Parker, Sarah Kernochan, Kim Chan, Julian Beck (viac)Obsahy(1)
Příběh o vášni, jež se vymyká kontrole. Žena, která vede úspěšnou uměleckou galerii, pozvolna shledává, že se propadá hlouběji a hlouběji do děsivého vztahu s mužem, který otevírá její nitro a posunuje rozkoš za hranice všeho, co kdy poznala, neboť je jím svedena k takovému odevzdání, jež nezná žádných zábran. (Bonton Home Video)
Recenzie (173)
Poněkud rozvláčné a chvílemi občas nudné milostné drama. Plytkost děje je vynahrazena různými erotickými hrami, které jsou sice občas zajímavé, ale že bych je musel sledovat dvě hodiny v kuse, to teda ne. Trochu to zachraňují herci - krásná Kim Basinger, zmítající se mezi touhou po klasickém vztahu nebo nových neprobádaných experimentech a Mickey Rourke, který se na roli poněkud výstředního pracháče hodil. ()
,,SLOBODNÁ BIELA ŽENA, VEĽMI PEKNE STAVANÁ BLONDÍNA, ŠTÍHLA, KULTÚRNA, POUŽÍVA VIBRÁTOR...“ __ Opäť som si rozšíril svoje divácke obzory a konečne som videl kultových ,,9 a ½ týždňa“. Vzhľadom na porovnanie rozpočtu a konečných tržieb mi však jeho slávna kultovosť príde nadsadená (možno klamlivá) a status erotického filmu zrejme získal, keď sa u nás v 90. rokoch dostal na TV obrazovky, zavše uvádzaný v neskorých večerných hodinách, tuším raz dokonca vysielaný na Valentína. V skutočnosti – ako uvádza popiska – ide o romantickú drámu a erotiky tam dokonca ani veľa nie a ak áno, ide skôr o zbierku návodov na okorenenie si milostného života, kedy sú však ľúbostné scény useknuté v ich polovici, preto nevyznievajú natoľko dráždivo ako v prípade neskoršieho ,,Základného inštinktu“ alebo Lyneho ďalšieho filmu ,,Osudovej príťažlivosti“, kde svoju obľúbenú tému skúmania zákutí ľudskej sexuality zvládol výrazne lepšie. Každopádne Lyne mal ,,oko“ a svietením jednotlivých scén dosiahol (trocha gýčovú) vizuálnu stránku, ktorá výrazne dopomohla vystihnúť atmosféru New Yorku 80. rokov. Ku obom hlavným predstaviteľom poviem toľko, že v prípade Mickeyho Rourka som nepovažoval za vhodné nadabovať ho do češtiny Jiřím Prágerom, avšak na druhej strane daný dabing podporil jeho úchylný charakter. Kim Basinger bola v danej dobe ozaj kočka a kdesi som čítal, že bozkávať sa s Rourkom bolo pre ňu ako oblizovať popolník. ,,50 odtieňov kadečoho“ v ktorých si po rokoch zahrala nepochybne čerpalo práve z tohto filmu a ktovie, ako ich tento film ovplyvnil. Nebude to určite náhoda. A kto si všimol Rona Wooda? (4047. hodnotenie, 63. komentár k filmu) ()
Není třeba míti komplex z tohoto filmu. Stylové ba přímo stylotvorné a na svou dobu docela odvážné a působivé softpornotické drama pro zkušené... ;-) Na to že Kim Mickeyho nesnášela musím konstatovat skvělé a uvěřitelné herecké výkony... Čtyři hvězdy tedy beze studu i přes všechnu tu občasnou nudu... ()
Erotický thriler alebo smutná dráma? V zobrazovaní sexuálnej príťažlivosti, dráždivosti a vášne je Lyne macher a od mnohých scén - oplývajúcich neopísateľným fluidom erotického napätia - som nemohla odtrhnúť pohľad. Nostalgická osemdesiatková atmosféra, vnútorne nepokojná, skvelá Basinger a najmä atraktívny Rourke, ktorý v tom čase ešte vyzeral k svetu :-) ()
Erotické dusno by tady bylo. K tomu Kim byla na svém sexuálním vrcholu a Rourke před svým 20ti letým paběrkováním na dně filmového kanálu, či pleskování v boxerském ringu. Ale to je asi tak vše, pokud ti dva nešukají, či v noci nevyjídají ledničku, tak je divák spíše atakován nudou, než šmíráckou zábavou. ()
Galéria (56)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (16)
- Elizabeth nosí bílé nebo barevné oblečení, když je s Johnem, nosí černé nebo šedé. (HellFire)
- Záver filmu mal vyzerať inak. Obaja "zaľúbenci" mali užiť jedovatú tabletku, ale John (Mickey Rourke) by ju na poslednú chvíľu stihol vymeniť za vitamíny. (Raccoon.city)
- Když pozve John (Mickey Rourke) poprvé Elizabeth (Kim Basinger) do svého bytu (457 West 45th Street), pustí album „Ambient 1/Music for Aiports“ skladatele Briana Eno z roku 1978. John používá jako tape deck high-endovou značku Nakamichi, jejíž inženýři vyřešili nesmírně elegantně problém s otáčením snímací hlavy. Populární „auto reverse“ mechanismus nebyl nikdy dle jejich měřítek dostatečně přesný a hlava snímající signál z pásku audiokazety se po otočení o 180º dostávala do mírně jiné polohy, čímž docházelo k nežádoucímu zkreslení. Snaha měřit azimut a podle zjištěných hodnot dolaďovat polohu hlavy (technologie označovaná jako NAAC) se ukázala jako nesmírně složitá, přesto byla nakonec použita u modelu Nakamichi Dragon. John má model Nakamichi RX-505, u kterého se neotáčela hlava, ale celá kazeta (technologie označovaná jako UDAR). Přístroj otevřel a vysunul dvířka, otočil kazetu a vrátil ji zpět tak, že se hlava vůbec nehýbala a zaujímala tak vůči kazetě vždy stejnou polohu. Inspirací bylo inženýrům jak kazetu po vysunutí otočil posluchač. Značka Nakamichi v roce 2002 zbankrotovala. John používal jako koncový zesilovač McIntosh MC 2155. (JsemPohodlny)
Reklama