Snívala som o Afrike

Isteže, komu by netrhali srdce veci stratené v hmle minulosti. Nech zdvihne ruku ten, kto nevie, o čo išlo Kim Basingerovej. Lenže Hugh Hudson (OHNIVÉ VOZY, TARZAN) nie je Sydney Pollack a keby aj Basingerová bola Meryl Streepovou, tak Vincent Perez rozhodne nie je Robertom Redfordom. Pekná africká príroda nestačí, banálne dialógy škodia, hlúpy scenár nudí, stereotypná réžia... (18.11.2007)

Kim Basinger hraje ženu, jejíž život se dramaticky změní po těžké autonehodě. Nový smysl života se jí nabízí v podobě muže snů, se kterým odjede do africké Keni. Zde ji ovšem nečeká tak pohádkový život tak, jak si ho představovala a bude muset projít těžkými životními zkouškami, které ji připraví o manžela a poté i o syna. Režírující Hugh Hudson se snažil k dramatu přistupovat citlivou formou, ale ne vše se mu podařilo zvládnout dokonale. Film ubíhá v pomalém tempu a nabízí radostné, ale i smutné okamžiky. Chvíli vidíme Basinger s radostným výrazem ve tváři, hned nato zoufalou, poté rozervanou a nakonec se vším smířenou. A já se musel smířit s tím, že to nějak nebylo ono a nuda se střídala s dynamikou, ale víc už z toho nevytáhla ani zpocená Kim uprostřed savany. (16.02.2009)

Celou dobu jsem měla pocit, že se dívám na romantický film od Rosamudy Pilcherové, tak špatně a nudně je to natočené a ještě to má až moc dlouhou stopáž. Jak nadšená jsem byla z Nikde v Africe, tak zklamaná jsem byla z tohoto životopisného snímku, že ani ty 3* nedokážu dát. Jako by tomu chyběl život, z celého filmu jsem nepochopila, proč hlavní hrdinka tak moc chtěla žít v Africe. (17.02.2006)

Při slohu jsem měla vždycky pocit, že ze všeho nejméně mi jde vyprávění. Ale po shlédnutí tohoto filmu zjišťuji, že v tom nejsem sama. Suchý výčet nudných událostí, s absencí jakýchkoli emocí, mě opravdu nezaujal. Občas se mihne krásný záběr africké krajiny a to je také to jediné, na co se dalo dívat. (19.11.2007)

Možno trochu rozvláčny film a príliš zidealizovaná skutočnosť, v ktorej sa drsnosť Afriky, života a všetkého rozmelňuje v romantickom opare. Akoby okrem samotnej lásky k Afrike už neexistovalo nič iné a všetky ostatné emócie ostanú nenaznačené, o výpovedi ani nevraviac. A to je práve to čo ochudobňuje tento príbeh. Škoda. Napriek tomu to ostáva stále pozerateľné. (31.01.2006)