Proti múru

Naprosto nečekaná a drtivá palba silných emocí, kterou jsem ani náhodou nečekala. Příběh Cahila a Sibel, dvou ztracených človíčků navíc ještě z odlišných kultur je nabitý živočišnou touhou, šíleností, syrovostí, smutkem, vášní, divokostí, zoufalstvím, beznadějí, depresí a v neposlední řadě láskou. Určitě je tam toho daleko víc, ale mnohé nelze ani slovy vyjádřit. Jestliže pro Sibel Kekilli byla role Sibel skutečně první, tak má můj velký obdiv a Birol Ünel rolí žil, věřila jsem mu absolutně všechno. Velmi intenzivní zážitek plný kontrastů, který vás hned na začátku čapne a nepustí až do konce .- "Jsou všichni, co milují a touží po milovaných, zbaveni rozumu jako já......?" (28.10.2012)

Jasné, že aj Sibel bola dobrá, ale Birol a jeho Cahil urobili pre mňa tento film skvelým. Dokázala by som sa na jeho utrpenie, beznádej, živočíšnosť, surovosť a lásku pozerať stále. On akoby to ani nehral, ale žil. Skvelé, fakt skvelé. Pol hviezdy nedám len kvôli koncu. Bol pre mňa strašne odbitý. Buď mal byť odporne sladko romantický, alebo pre mňa skôr ťaživý, že by mi srdce puklo. Takto to vyznelo strašne do stratena. Muzika výborná. (27.09.2015)

Za normálních podmínek by scénář vystačil na celovečerní film, ale to by se režisér nesměl nihilisticky nimrat ve zbytečných detailech a musel by dát průchod příběhu. Možná se z toho dal sestříhat velmi solidní středometrážní film, protože poslední půlhodina byla fakt dobrá. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. (28.10.2015)

Je tomu již hodně dlouho, kdy jsem naposledy hodnotila film nejvyššími body. V tomto případě tak činím, i když si svojí volbou nejsem úplně tak jistá. Jedno vím, ale určitě, snímek Proti zdi zachycuje syrový příběh, který se nesnaží žádné skutečnosti přikrášlovat. Přináší spoustu otázek a věcí k zamyšlení, což velmi oceňuji. Možná je to i tím, že autor filmu je sám synem tureckých imigrantů žijících v Německu. Zná tamní prostředí a dokázal jej věrohodně zachytit. Pokud bych měla něco ocenit, je to jednoznačně výkon hlavní herecké dvojice v podání Birola Ünela a Sibel Kekilli, který jsem naprosto věřila každé slovo, gesto... Tento snímek není bezchybný, kdo chce, důvody pro kritiku si vždycky najde, já tak ale činit nehodlám. Jedinou výtku, kterou bych zde zmínila, byly hudební předěly na břehu Istanbulu. Osobně jsem úplně nepochopila jejich účel. Proti zdi byl pro mě velmi příjemným překvapením, které bych určitě doporučila... ale určitě ne každému. (12.07.2013)

Stačí jenom zběžná znalost kulturních poměrů muslimských zemí a každý divák si hned dá dohromady, o co vlastně mladá Sibel na začátku filmu tak bojuje a proč si k tomu dopomáhá atypickými prostředky. Následný dějový kolotoč, na kterém krom hlavního tahouna nerovnoměrného manželství, taky visí i značná část velmi dobře maskovaných výpovědních hodnot, se točí v decentně civilním tempu, v němž si režisér Faith Akin dělá dostatek prostoru pro to, aby divákovi vyložil vše co má na srdci. V potemnělé atmosféře (většina scén se odehraje v noci) se sice odehrají i příjemně romantické chvilky se špetkou humoru (přenášení nevěsty přes práh), které jsou však velmi rychle zatlačeny do pozadí zlověstnějšími scénami, které v konečném efektu varují před zastaralým lpěním na klasických rodinných hodnotách. Že se k tomu pije pivo, šňupou drogy a všechno to halí „milosrdná“ mlha cigaretového dýmu už je vedlejší. Herecké výkony táhnou film dopředu koňskou silou a vcelku odvázaně se pouštějí do všeho, sexem počínaje přes silnou dávku emocí cákající krví konče. Jediným kazem tak zůstane poněkud kýčovitě působící kapela hrající na břehu Marmanského moře. Ale k tomu už je možná třeba hlubšího náhledu do mysli muslima. (23.08.2005)