Jen žena

Kdybych se narodila do ortodoxní muslimské rodiny, tak bych asi dopadla stejně jako hlavní hrdinka tohoto drsného příběhu. Nevyznávám žádné náboženství, všechna zcela jistě mají své klady i zápory, ovšem rovnost pohlaví by snad měla být samozřejmostí. U muslimů tomu tak evidentně není, což jsem věděla už dávno, ale teprve snímek Jen žena mi opravdu otevřel oči. Jde o neotřele pojaté drama, které jsem sledovala doslova jedním dechem. Moje dojetí nad smutným osudem Hatun Aynur Sürücüové se však dostavilo až v samotném závěru vyprávění. Tvůrci po emocionální stránce nijak netlačí na pilu a stejně to s vámi zamává. Takhle nějak si představuji, že by měl vypadat povedený film natočený podle skutečných událostí. (85%) (15.04.2021)

Snímok možno smelo zaradiť do “shockumentary” žánru. Presne takéto filmy zvierajú žalúdok, pričom s názorom užívateľa, ktorý ho “odporučil”, nemožno inak ako nesúhlasiť. Mix kultúr v kontexte s náboženstvom a kultúrno výchovnými tradíciami, je doslova vraždou skutočných, morálnych hodnôt, a preto mám krásny odkaz pre všetkých dementov čo by sa radi na námestiach beztrestne cicinami šermovali: “Liberáli všech zemí, vyližte si prdel!” A keď sa niečo stane vašej dcére, choďte revať dofetovanému Sulíkovy pred barák, ktorý sa dostal do parlamentu potom, ako sľuboval zlegalizovanie jemných drog. Pokiaľ chcete týmto veciam predísť, spýtajte sa rodín, ktorých dcéra odišla do Nemecka za prácou a tam si chtiac-nechtiac narazila takéhoto parádneho mahagóna, ktorý jej z času na čas takú “vyjebe”, že by ste ju po pózovaní vedľa Rockyho ani nespoznali. (31.08.2022)

Brilantní rekonstrukce skutečného případu vraždy ze cti 23-leté Hatun Sürücü z roku 2005. Původně jsem chtěl snížit hodnocení, protože ten voiceover celým filmem s prokládanými foto a videa skutečné oběti z toho dělají jakýsi hraný dokument, ale musím dát pět hvězd, protože celá tahle skládačka, kdy každý díl přesně vykresluje co je vražda ze cti, jak funguje taková famílie a všechny mechanismy kultury a okolnosti, které k  tomu vedou je asi nejdokonaleji zfilmované, co jsem kdy viděl na toto téma. Není tam ani ň navíc a i při té dokumentárnosti to dokáže perfektně fungovat na poli emocí. I při tom vykreslení postav na malém prostoru v krátkém čase se člověk dokáže vžít do kůže oběti, která v patnácti musela na příkaz rodiny opustit gymnázium a odjet do Turecka vdát se za bratrance, který ji týral, takže odtud utekla zpět do Německa, kde se snažila osamostatnit, což její rodina nerozdýchala. Myslím, že stejným případem je inspirován film Cizinka (2010) se Sibel Kekilli, který má filmovější podobu, ale těžko říct, protože v Německu se vyšetřuje ročně okolo padesáti vražd ze cti ( skutečný stav se odhaduje na dvojnásobek ). (02.07.2022)

Pred zhlednutim jsem uplne nevedel, co od filmu cekat. Dockal jsem se celkem odvazne natoceneho snimku, ktery je podle skutecneho pribehu. A ktery nam divacky atraktivne nabizi pohled do turecke rodiny, ktera zije v Nemecku uz pres ctvrt stoleti. Asimilace neprobehla. Pro nemecke divaky smutna podivana, kdyz vezmou v potaz, jake sousedy si k sobe pozvali... Film pusobi ve vsech smerech skutecne, oslovilo me i zpracovani. Za me vyborne drama. (30.12.2022)

Myslím, že by si snímek zasloužil víc diváků. Poukazuje na reálný velký problém a prezentuje ho naprosto otevřeně. Myslím, že většinovému českému názoru by dost hrál do noty a podpořil jejich názor, ale těžko odhadovat, film totiž zároveň jasně ukazuje, že ne všichni jsou stejní. Hned na začátku je řečeno, jak to dopadne, přesto je nesmírně zajímavé sledovat veškerý průběh a vývoj a Aynur v jejím těžkém boji nelze nefandit. Snímek reprezentuje osud stovek, nebo spíše tisíců dalších žen a i díky tomu je velmi znepokojivý a dost bezútěšný. Nenechme prohrávat ty, o které bychom měli stát nejvíc a nemějme slitování s těmi, jejichž smýšlení se zaseklo v sedmém století. (30.03.2020)