Janghwa, hongryeon

Jeden z lepších korejských hororových dramat. Je to trošku uječená hra na psychiku, zavalená velkou hromadou emocí. Jak ale pořád říkám, Korejci mají svůj vlastní styl filmaření a ne vždy je to trefa do černého. Americkou verzi jsem viděla o dost dříve a to, že s tímto snímkem souvisí, jsem se dozvěděla malou chvíli před projekcí, takže už to pro mě nebylo tak velké překvápko. Remake byl sice jednodušší na pochopení, příběh byl celkově triviální a líp se to stravovalo, mně se ale víc líbila korejská verze. Byla to jedna velká zaplétačka a Korejci to takto dělají schválně velice rádi, viděla jsem ale docela dost jejich produkce a dlouho se mi takhle něco nelíbilo. Jediné, co mi tam vadilo, byla asi hlava rodiny. Tomu šedovlasému tatínkovi jsem nevěřila vážně ani slovo. (24.03.2013)

Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé! Na hustou atmosféru tohoto psychohorroru odehrávajícího se v domě ala Alone In The Dark budu ještě dlouho vzpomínat.. stejně jako na husí kůži a mráz, který mi jezdil po zádech onoho večera, kdy jsem se na tenhle film hezky ve tmě a samotě díval. intenzivní zážitek. Ještě dlouho po skončení filmu se mi vracely některé scény, které mi nebyly jasné, a docházelo mi, jak do sebe všechno zapadá a všechny věci postupně začaly dávat smysl. Všem, kterým to smysl dávat nezačalo, doporučuji podívat se na tento skvost ještě jednou. Pokud to nepomůže, tak už asi nepomůže nic. Každopádně chybu je třeba hledat v sobě a ne ve filmu. (28.06.2008)

3 1/2 Nahor idem najmä preto, že po formálnej stránke nemám čo režisérovi vytknúť a v tomto ohľade (aj po zhliadnutí novšieho kúsku Bittersweet Life) je na dosť vysokej úrovni. Žiaľ príbeh, ktorý sa príliš zbytočne komplikovanou formou schováva za rodinnú drámu v hororovom kabáte nedokáže zdatne sekundovať. (27.10.2005)

Korea opět válí a nabízí nám další z velmi kvalitních hororů. Velmi dobře fungující lekačky, úžasná atmosféra a více než ucházející závěr tvoří film, který i přes složité dějové obraty upoutá od začátku do konce. Psychologie postav je vcelku uvěřitelná a herecké výkony na úrovni. Oproti jiným asijským filmům podobného ražení je tento o kategorii výš. K dokonalosti zde chybí jen málo. (25.05.2011)

Tretí film Ji-un Kima je mixom drámy a hororu. Teda hororu. Nájdeme tu pár naozaj lahodných lakačiek, ale celkovo je všetko neprirodzené až veľmi úzko späté s Japonskou Nenávisťou. V tomto smere sa teda nejedná o žiadne veľké prekvapenie. Výsledná pointa tiež nie je natoľko silná aby mohla skutočne zanechať ten potrebný wtf dojem - ako tomu bolo napríklad v prípade Oldboya. Film ale nenudí. Je to hlavne výraznou atmosférou, ktorá je asi najväčším kladom celého filmu. Celé to ticho a nepokojné zvuky uväznené vo veľkom dvojposchodovom dome na samote vytvárajú omnoho stiesňujúcu a strašidelnejšiu atmosféru ako duchovia. Podobných filmov existuje naozaj veľa, ale predsa len je tento niečím zvláštny. Ono aj napriek tomu, že tam nie je moc pamätných scén sa rozhodne jedná o remeselne dokonale zvládnutý film. A ono to s každého pohybu kamery a s každej jednej kompozície cítiť. Režisér sa s filmovou rečou hrá. A tým robí film o poznanie zaujímavejším. Aj keď Kima považujem za zručného filmára, žiadny s jeho filmov , ktoré som doteraz videl až teda na jeho prvotinu ma moc nenadchol. Uvidím ako si budeme rozumieť ďalej. Príbeh o dvoch sestrách je priemer, s výbornou atmosférou ale bez výraznejšej schopnosti zostať vám v pamäti. (19.05.2012)