Janghwa, hongryeon

Mám hendicap, že jsem Příběh dvou sester viděl zatím pouze jednou. Kdybych měl stručně shrnout pocit z filmu, tak, že mi připadal být exkurzí do mysli psychicky narušeného jedince. Sledujete množství scén, aniž byste tušili, co je realita a co není (tedy, ono na začátku vypadá jako realita všechno), kdo je normální a kdo ne. Jediné, čím jste si jisti, je, že něco není v pořádku. Vrstevnatý a více vysvětlení nabízející snímek o dvou sestrách, otci a zlé (na první pohled) maceše, který se vzpírám označit za horor. Spíš se jedná o drama, nešetřící strachem, psychoatmosférou a scénami, při kterých sebou člověk trhne a ve kterém není všechno takové, jaké se zdá být. Bezchybné herecké výkony. Až uvidím opakovaně a dojde mi logika některých věcí (což očekávám), možná hodnocení ještě zdvihnu. ■ Komentář, který se mi líbí, napsal kiddo. ■ Trailer http://www.youtube.com/watch?v=nQV7ejqpbPc (27.02.2011)

Kvality tohto filmu sú nepopierateľné. Po stránke hororu sa tu nachádza napätia za plné priehrštia aj keď len málokedy prechádza do "lakačiek". Dej pojednáva o klasickej rodinnej tragédii a nejako sa nevymiká zabehaným trendom v hororovej sfére. To čo ho ale od nich odlišuje je zvolená forma, ktorá ale napokon pochováva najmä svojou pomalosťou, ktorá ku koncu prejde do predávkovacej jazdy, kde je človek čím ďalej viac presvedčený, že ten koniec už musí naozaj za niečo stáť. Ale ono nič takého nepríjde. Treba uznať originalitu no proste až taká pecka, ktorá by človeka nechala v nemom úžase to nie je 3,5* (09.09.2006)

Nebylo to ve stylu třeba Ju-On, jak se mi zpočátku zdálo (tzn: vata, vata, vata, pak příjde něco velice strašidelného a pak zas vata, a tak dokola). Ne. Ono se totiž ukáže, že tam vlastně vata jakoby není, a hodně věcí dává nakonec i smysl. Ale čekat na to rozhřešení celé hodiny, mi přinášelo mírné utrpení. Děj nebyl jednoduše zdaleka tak výživný, aby omluvil tu dlouhou dobu která uplyne, než se ukáže pravý smysl celé story. A navíc mi tam chyběl strach, ta pravá "tichá hrůza" nad kterou se tu lidé tak rozplývají. Tiché to možná bylo, ale ta hrůza mi tam osobně dost scházela. A když už se zdálo, že konečně přichází, odešla tak rychle, že jsem se nestihl bát. Ale já jsem člověk, který se nudil i u většiny těch Kruhů apod, takže je nutno brát mě s rezervou. Tale Of Two Sisters se mi ale ve finále líbilo víc než japonské Kruhy. Jen si tak říkám, že napoprvé jsem se nudil, protože jsem nevěděl že přijde nějaké zásadní rozuzlení (navíc jsem ho neočekával). Napodruhé bych se asi nudil právě proto, že už to rozuzlení znám. [Dodatek: Dnes jsem někomu vyprávěl děj toho filmu, a zjistil jsem, že když to vyprávíte, tak to působí docela dobře. Je to podobné jako s Vesnicí od Shyamalana. Když ten příběh slyšíte, tak to vypadá mnohem zajímavěji než vlastní film.] (17.01.2006)

Tak tohle byla obrovská zatěžkávací zkouška pro můj zvyk nevypínat (prý) dobré snímky kvůli irelevantnímu pocitu nudy. Někdy se to vyplatí, někdy ne. Tentokrát jsem bohužel zalitoval, neboť mě Janghwa, Hongryeon neuspokojil v žádném ohledu. Mně nevadí spletité filmy, pokud je spletitý i jejich děj, ale opravdu nemám rád prosté blbosti, které se snaží udělat sami sebe zajímavými pomocí netradičních a téměř nerozluštitelných narativních postupů. To pak totiž není genialita, ale póza. Zklamání, to se mi ten jednoduchý prostinký americký remake líbil víc. (24.08.2009)

Zběsilá ujetost, která je nesmyslná od začátku až do konce. Tak nějak bych charakterizoval Janghwa, Hongryeon. Film, který rozhodně znova vidět nebudu muset, protože jsem se v něm utápěl od začátku a neskončilo to ani na konci, zrovna v té chvíli, kdy jsem doufal, že mi všecko co jsem měl na srdci vysvětlí, ale...nevysvětlil. Čekal jsem od toho atmosferickou lekačku, dostal jsem od toho paskvil, šílený paskvil, který je prakticky o ničem, nebo jsem ho spíše vůbec nepochopil. Nuda bijící do očí, měl jsem co dělat abych to dokoukal do konce, k čemuž mi pomohla celá mísa popcornu, ale i ta teda rychle zmizela, rychleji než si svojí dvouhodinku odbyl tento film. (26.08.2008)