Kumo no mukó, jakusoku no bašo

Typický Makoto Shinkai. Nádherná animace, stále stejný nostalgický styl, který se však (vzhledem k tomu, že v něm Makoto natočil zatím jen tři filmy) nepřejí. Romantika, sci-fi, anime. Originální pozadí, na kterém je příběh vystavěn. Alternativní svět, ve kterém je Japonsko rozděleno na severní a jižní, tajemná věž, která stojí na Hokkaidó, sny, které pro někoho mohou být realita. (05.06.2012)

Veľmi dlho som sa k tomuto premáhal. Šinkai ma ale zaujal svojimi krátkymi filmami a hlavne nádhernou animáciou. Preto som sa rozhodol, že si ho napozerám celého. Jeho prvý celovečerný film je obrazovou meditáciou o snoch, vojne, láske, kamarátstve a spomienkach. Aj napriek lineárnosti je skôr umeleckejší ako väčšina anime. Najviac sa mi žiada porovnať s Ghost in the Shell aj keď aj to porovnanie je zavádzajúce. Makoto Šinkai je totiž špecifickým tvorcom hrajúcim sa s atmosférou a s rôznymi aspektmi lásky - jej hľadania a jej priebehu. Tenmon zase raz stvoril melodickú a atmosféru dotvárajúcu hudbu, ktorá sa k príbehu nesmierne hodila. No a celkovo je film pútavý a zaujímavý. Síce si treba na neho chvíľu zvykať, pretože ako som už spomínal nie je to žiadna Akira alebo Black note, ale dokáže pohladiť na duši a to je podľa mňa dostačujúce. Ak teda máte radi pomalé filmy. (04.05.2014)

Příběh není až zas tak nějak moc zajímavý. Je to nejsalbší stránka filmu a tím ho trochu sráží. Co ovšem film neuvěřitelně vyzdvihuje je krásné zpracování. Ve filmu je obrovské množství detailně prokreslených a nádherných obrázků a je to právě ono zpracování, které mě donutilo dát 4*. Jinak se film pohybuje na hranici kýče. (27.11.2005)

Zápletka řešící propojení snů a paralelních světů na pozadí stupňujícího se politického napětí mezi násilně rozděleným jihem a severem alternativního Japonska sedmdesátých let je dostatečně zajímavá, bohužel naprosto nevyužitá. Samotný příběh tří školáků (následně pak už studentů) totiž nevykazuje nějaké napětí nebo snad drama, jeho měřítko je velmi komorní, zaměřuje se téměř výhradně na jejich vztahy, pocity a sny. Jenže charaktery mají jen zběžně načrtnuté, a proto se nedaří vybudovat mezi nimi uvěřitelné hluboké emoce, o těch se jenom mluví. Tvůrce navíc soustředil veškerou svou snahu na vytvoření melancholické, snové, až magické atmosféry, což se mu díky precizní kresbě, animaci a podbízivé hudbě sice částečně povedlo, nežádoucím důsledkem je ale neskutečně pomalé tempo filmu, kdy každé dvě repliky dialogu jsou proloženy několika záběry na letící ptáky, odlesky rosy v trávě nebo záblesky slunce v mracích. Ano, zpočátku to je magické, po 60 minutách už jenom ubíjející. (23.02.2012)

Král všech kýčařů Šinkai sice zase natočil obrovský romantický kýč, jenže tentokrát nemám problém říct, že to vlastně vůbec nebylo špatné. Ona je to totiž taková pohádka se zajímavými sci-fi prvky, která si na nic víc ani nehraje a tím pádem s ní nemám tolik problémů. Spíš je tu Šinkai v určitých věcech i lepší než třeba v 5 centimetrech za sekundu, protože tu třeba má i životnější postavy (kromě ústřední ženské, tam asi neustále bude tvořit jeden a ten stejný typ ženy, po které pravděpodobně nejvíc touží) a dokonce tu jsou i nějaké skutečné emoce, sice v strašně (místy až protivném) kýčovitém viuzálu, ale opravdu tu jsou a Šinkai se je nesnažil tvořit pouhým vydíráním a kýčem, jako to udělal u výše zmíněného filmu. Taky tu celkem hapruje tempo a ve výsledku to určitě není nic geniálního a silného, co bych musel vidět znova, popravdě je to spíš jen průměr, ale stejně mě to spíš potěšilo než naopak, protože mi to ukázalo, že dokážu něco od Šinkaie snést a dokonce z toho něco mít. A navíc jeho filmy u mě mají stoupající kvalitu, takže se třeba dočkám takového jeho filmu, který se mi bude fakt líbit! No... uvidím. Tolik na to zase nesázím, ale to jsem nesázel ani u Luca Bessona a jak to včera dopadlo... 3* (27.03.2022)