Nemý film

Skvělý nápad – němý film o tom, jak se někdo snaží natočit němý film v sedmdesátých letech, za účasti těch největších dobových hvězd. Je to pár vtipných detailů, u kterých se člověk zasměje (když třeba tři filmaři chodí, a v rytmu hudby si vždycky poskočí), ale jako celek je film natahovaná nuda. Scény typu honičky s Paulem Newmanem neobsahují gag v podstatě žádný, divákovi má stačit pohled na Newmana v motokáře. A takových je tam víc… Přitom němá éra poskytovala Brooksovi takovou studnici nápadů, a možných zdrojů citací. Čekal jsem něco ve stylu Spaceballs nebo Mladého Frankensteina, což byli jakési holdy svým předobrazům, vypilované do nejmenších částeček. Tady ty částečky nějak chybí. (29.09.2006)

Místy povedené (hlavně scény s hollywoodskými hvězdami), místy se vtipy často stávaly trapnými. Byla to opravdu odvaha natočit neogrotesku 50-60 let po skončení éry němých filmů. Možná kdyby Brooks "omladil" i vtipy a nepoužíval humor 20.let, líbilo by se to všem více. Přeci jen se dnes většina lidí zasměje u novodobější komedie než u grotesky. Koupelnovou scénu s Burtem Reynoldsem nebo honičku na invalidních vozících s Paulem Newmanem by si ale neměl nechat ujít nikdo. (15.07.2008)

Tentokrát ne parodie, ale stoprocentní pocta groteskám němé éry! Zběsilá honička Mela Brookse za slavnými hvězdami (Anne Bancroftová, Paul Newman, James Caan, Liza Minnelliová, Marcel Marceau, Burt Reynolds...), které chce obsadit do němého filmu po padesáti letech existence filmu zvukového. Jenom je škoda, že na tolika místech zní opravdu jen ticho, nikoli hudba, která byla za němé éry významným výrazovým prostředkem. Tady se to moc nepovedlo. 70% (20.02.2003)

Silent Movie... Natočit v druhé polovině 20. století němý film, to je už sám o sobě experiment, běžní diváci už na takovouhle formu narace dnes nejsou zvyklí. Sice se do něj dá schovat plno podpůrných berliček, stejně jako to udělal režisér Mel Brooks - natočit novodobý němý film jako poctu klasickému němému filmu (se všemi těmi odkazy, citacemi, aluzemi, výběrem typologie postav atd.), vypomoci si scénářem a to tak, že se natočí film o natáčení filmu, do něhož se obsadí dobové hollywoodské hvězdy... V takovém filmu se samozřejmě musí objevit lavina neotřelých a lehce absurdních gagů na úkor příběhových linií (stejně jako to bylo v dobách němých grotesek), děj se fragmentuje a dynamiku film získává volným navazováním jednotlivých prvků situační komiky. Důležitá je mimická a proxemická výbava jednotlivých herců a především jejich anomální, výrazná fyziognomie - to je asi nejslabší místo celého díla - jediným skutečně nosným a divácky vděčným objektem zájmu je Marty Feldman a jeho podivuhodně špičatá tvář s vypoulenýma očima, jehož stylizace nešiky s motocyklovou kuklou na hlavě nemá chybu... Ostatní jsou jen průměrní a ženská část hereckého obsazení, alespoň v mých očích, vysloveně selhává... Famme fatale si skutečně představuji (a to i na základě percepce hollywoodských děl ze 70. let) jinak... Za zmínku stojí kongeniální český překlad Dany Hábové, jež počeštila hlavního hrdinu, který se jmenuje Mel Funn, kouzelným překladem Mel LeGrace, což se mi zdá lepší než sám originál... Tedy celkem dost podařená novodobá groteska, ale třeba Vorlův Skřítek mi fungoval líp... (15.12.2007)

V našich končinách málo známa pecka od otca paródií svojím názvom nezavádza. Jediné slovo tu zaznie z úst majstra pantonímy Marcela Marceaua. Šialená grotesku s množstvom hviezdnych cameí, z ktorého najviac očarí Paul Newman a jeho naháňačka na invalidnom vozíku. Najlepším kúskom Bustera Keatona alebo Charlieho Chaplina sa pochopiteľne nevyrovná, no aj tak ponúka obrovskú dávku prvotriednej zábavy, ktorá aj po rokoch strčí všetky novodobé paródie s prehľadom do vrecka. A popritom stíha byť aj skvelou satirou na fungovanie hollywoodskych štúdií a v rámci možností grotesky aj dojímať láskou k pôvodnému materiálu. Držiteľ štyroch nominácií na Zlatý glóbus. (30.03.2016)