Slabosť boľševika

Film Stud našel v tomhle filmu svůj dokonalý kontrapunkt. Ještě se mi nechce věřit, že tak omračující spojení existuje. Nenapíšu brzy podrobněji, ty vzájemné, pod různými úhly natočené reflexní plošky vytvářejí podivuhodnou mozaiku, ale ona se pod soustředěným pohledem propadá stále hlouběji, jemněji a hladčeji, a popisovat křišťálovou kouli v její slité zcelené kráse je nekonečná práce, nebo ticho. (20.03.2012)

Jak už tu bylo od JitkaCardova zmíněno, blíže než Lolitě má opravdu Slabost bolševika ke Studu. Cyničtí téměř-čtyřicátníci, pokračování fenoménu "singles", kteří v mládí propadli opojné chuti ryzí individuality a možnostem, které jim svobodný svět nabízel. O to více hořké je poznání, jakou daň za toto opojení platí nyní. Cosi ještě více znepokujícího je však skutečnost, že zatímco na tělesných požitcích závislému Fassbenderovi je dána možnost volby a rozhřešení, Tosarova postava toužíci jen po opravdovém citu lásky je odsouzena nemilosrně k žaláři. Škoda jen, že Cuenca nevládne tolik svému řemeslu jako McQueen. Mohl by to být o dost zajímavější dialog. Co se však týče hudebního doprovodu, zde je dialog přímo mistrovský. (29.08.2012)

Hnusný to chlap, Pablo Lopez. Ani náhodou jsem mu nefandila. Ne proto, že se zamiloval do teenagerky, ale proto, jak se choval k ostatním, hlavně ženám. Postupem času se v tom nerovném vztahu plácal, až mi ho bylo chvílemi líto. Když ho nakonec dostihla karma definitivně, bylo mi ho líto úplně. No řekněte sami, není to divný film :-) (02.04.2017)

Stále častější téma naší doby o lidech, kteří nežijí, přesto, nebo právě proto, že disponují všemi prostředky k radostné existenci, a tak je lehce očaruje svěžest mládí se všemi svými atributy, jimž kraluje žízeň po životě. Nic zde nevyznívá směšně, neboť otázka tělesnosti probublává až někde hluboko pod povrchem nerovného vztahu, který nám příběh nabízí. Vizuálně se staví na detailech dvou tváří - Pablovy lhostejné, symbolizující cynismus a flustraci - Mariiny dychtivé, oduševnělé a nevyzývavé, jako objektu hodného platonického zbožňování, které může být krásnější, ale i mnohem krutější, než další podoby lásky. Jímavě krásný hudební doprovod přihazuje další důvod, proč film stojí za to vidět. (18.05.2012)

Pozor !!! Nenechajte sa pomýliť názvom Slabosť bolševika. Nejde o žiadnu politickú drámu s úvahami o komunizme! "...ako každý pondelok ma duša tlačila priamo medzi nohami. Napadlo ma, že duša je vlastne tretie vajce" - zahlási asi 30- ročný bankový manažer, kedysi študent filozofie. Film, kde je hlavným hrdinom, je humornou kritikou spoločnosti, ktorá rýpe skoro do všetkého. Televízia je pre debilov, pracovné vzťahy sú založené na riťolezectve a podobne. To sa však zmení, keď duchaplný manažér narazí do auta neurotičky Sonsoles, ktorá ho oplzlo poníži. Zastrašuje ju telefonátmi, chce sa jej pomstiť, ale nakoniec sa zamiluje do jej 15- ročnej sestry Márie. Komédia sa postupne začína meniť na tragédiu. Za úlohu Márie sa stala Mária Valderde hereckým objavom roka. Film sa fakt vydaril. Je rovnako dobrý ako knižná predloha od Lorenza Silvu, ktorá nedávno vyšla v češtine (Bolševikova slabina. Garamond, Praha 2009). Je to vtipná aj hlboká výpoveď o egoizme a osamelosti. "Utrpenie je len sračka padnutá do piesku, z ktorej nič nevyrastie..." (20.08.2010)