Sedem rokov v Tibete

Jeden z mojich najoblubenejsich filmov z mnohych dovodov. Dobrodruzna drama s uzasnym Bradom Pittom a krasnou tibetskou sceneriou. Exoticky Tibet sa stal po prezreti filmu mojim velkym cestovatelskym snom. Ocenujem odvahu mimocinskych tvorcov natocit film z novodobej historie Ciny prave o okupacii Tibetu. Snad i samotni Cinania napriek vysokej miere cenzury v krajine budu mat moznost pozriet sa na tento film aspon niekde v zahranici a porovnat dva odlisne vyklady dejin. (15.03.2015)

Nevyvážený snímek. Na jedné straně umělecký film, ale když ho srovnám se Scorseseho Kundunem tak dost pokulhávavá po příběhové stránce. Na druhé straně zase stojí na neočekávatelně vlažném výkonu Pitta, který pojal rakouského dobrodruha Heinricha Harrera pro mě málo důvěryhodně. Celkově mě snímek hluboko nezasáhl, tak jak měl jistě v úmyslu. (15.08.2010)

Tam kde je předloha strhujícím a nijak přikrášleným (místy k Tibetu i dosti kritickým) cestopisem do "Zakázaného města", tam je adaptace barvotiskovou hollywoodskou pohádkou. Byť ne špatnou. Problém je, že film zatajuje Harrerovu minulost. To Harrer v předloze z pochopitelných důvodů (myšleno z jeho pohledu pochopitelných) sice také, ale tam to nikterak nevadí, jelikož narozdíl od snímku je především o Tibetu jako takovém a nikoli o Harrerovi (resp. jeko vztahu ke Kundunovi). (23.06.2010)

Trochu tendenční film o nádherném a stále ještě mystickém světě vysokohorského Tibetu a jednom mladém Rakušanovi (na Heinricha Harrera ale po uvedení filmu prasklo, že byl v mládí nacista a vše asi bylo trochu jinak, než jak to líčí tenhle životopisně se tvářící film). Každopádně některé pasáže snímku jsou vysloveně povedené - obsazení Tibetu čínskou lidově-demokratickou armádou, Dalajláma nevěřícně osahávající Harrerovy plavé vlasy či Dalajlámovo opojení světem filmu... Není to tak silné a autentické jako některé jiné filmy s obdobnou tématikou týkající se Dalajlámy, Tibetu či jeho anexe, ale i tak se jedná o nadprůměrné filmové dílo... (svůj možný potenciál ale využil jen tak na 75 %, Jean - Jacques Annaud natočil již mnohem lepší a hlubší filmy...viz Jméno růže či Boj o oheň...) (27.09.2007)

Sedm let v Tibetu jsem poprvé viděla, když mi bylo 13. V té době jsem o této zemi nevěděla vůbec nic a tento film mě pořádně vyděsil. Nedokázala jsem pochopit, jak je možné, aby v dnešním světě někdo mohl zabrat zemi někoho jiného, jak je možné, že s tím nikdo nic neudělá, jakto, jakto, jakto? Několik týdnů jsem strávila vyhledáváním informací a úplně jsem si Tibet zamilovala. Přečetla jsem několik knížek od Dalajlámy, ponořila se do filosofie buddhismu a začala cvičit jógu. Dalo by se říct, že tento film byl v mém životě jako pád drobných kamínků, jenž spouští lavinu. Jak jinak bych ho tedy mohla hodnotit než 100%? (02.02.2007)