Sedem rokov v Tibete

Místo na vrcholu Nanga Parbatu skončil v britském internačním táboře, ze kterého pláchl, aby se dostal do bájného města Lhasy. Našel klid i přátelství. Zprvu sebevědomý blonďatý náfuka odchází z vlasti posedlé ideály nacismu a z vlasti, ve které nechává těhotnou manželku, aby všemu tak nějak unikl. Jenže plány jsou jedna věc. Příběh rakouského horolezce Heinricha Harrera dokonale posloužil režisérovi Jean-Jacques Annaudovi, který se zajímal o odlišnosti několika kultur, o nitro a proměnu jednoho zatoulaného muže. Čínská agrese i nacismus jsou vyobrazené jednoduše jako ti zlí, prostě konec jednoho snu o svobodě, a víc s tím neotravujte. Pár velkých okamžiků to má, ale celkově mi ta „bezproblémovost“ a „nekonfliktnost“ vlastně vadily. Brad Pitt už tehdy spolehlivě dokazoval, v jakých polohách se cítí dobře. (04.02.2016)

Tam kde je předloha strhujícím a nijak přikrášleným (místy k Tibetu i dosti kritickým) cestopisem do "Zakázaného města", tam je adaptace barvotiskovou hollywoodskou pohádkou. Byť ne špatnou. Problém je, že film zatajuje Harrerovu minulost. To Harrer v předloze z pochopitelných důvodů (myšleno z jeho pohledu pochopitelných) sice také, ale tam to nikterak nevadí, jelikož narozdíl od snímku je především o Tibetu jako takovém a nikoli o Harrerovi (resp. jeko vztahu ke Kundunovi). (23.06.2010)

Je pravda, že Brad Pitt je... prostě je hezký! Ale to jeho herectví už tak moc hezké není. Jediná herecká akce byla, když sváděl krejčovou. To mu tedy šlo. A to je celé. Kromě roztomilého Dalajlámy se tam vlastně moc nedělo. Na začátku hlavní postava chtěla dobýt jeden z nejvyšších štítů v Himalájí. Ale nějak z toho sešlo. Protože se ocitneme v Tibetu, jak už název napovídá. Ale proboha proč? Proč bylo vše tak zmatkovité, proč to bylo tak strašně zdlouhavé? Proč, proč? Ale jedno vím jistě. Pokud se mi tento film dostane ještě jednou do ruky, popřípadě do televize, přetočím půlku filmu a podívám se jen na prostředek s Dalajlámou v akci a se zubatým úsměvem! (13.05.2011)

Musím si sehnat ten Kundun. Protože jestli to opravdu bylo velkolepější, hlubší, úžasnější a krásnější než tento skvost od Annauda, musí to být opravdu něco. A plně tomu věřím, Scorsese je génius. Ale zpátky k Sedmi letům v Tibetu, na pozadí obrovitosti a krásy Himalájí, které člověka nutí při pohledu na ně k posvátné bázni je představen příběh jednoho horolezce, který odjíždí z Evropy na pokraji války s cílem šířit slávu třetí říše tím, že vyleze na jednu z nejnebezpečnějších velehor. To se ale brzy zvrtne a Harrer brzy poznává ty opravdu pravé hodnoty a při pobytu v uzavřené společnosti tibetského národa i duševní klid. Ale ani zde není vše tak idylické jak se zdá a srp a kladivo se blíží, aby zaselo semeno zloby i v ráji. Samozřejmě, je tady skvěle zobrazeno i to, že náboženství, ideologie i všechny ostatní společenstva jsou tvořeny lidmi a je jenom na nich a na ničem jiném, co ze svých "vyznání" udělají. A žel, nikdy lidé nebudou dokonalí, a nikdy se nepoučí z chyb těch před nimi. Annaud i znovu dokazuje svůj cit pro poetické, až lyrické ztvárnění některých scén a svůj cit pro hloubku také. A Brad Pitt je docela v pohodě, no možná tam mohl být někdo jiný. Ale na budhisty už určitě nikdy nebudu pohlížet stejně, a na Dalajlámu taky ne. velmi moudré dítě. (10.03.2011)

Jako by úvodní zdrženlivost oberscharführera SA při přebírání vlaječky s hákovým křížem předznamenala podbízivost Annaudovy voyage na střechu světa. Precizní Fraisseho kamera (i když, dalo se něco v takových scenériích zkazit?), dobrodružná zápletka, platinový Brad zastíněný Thewlisem, Williamsovy tóny unášené větrem Tibetské náhorní plošiny, nezávazné koketování s uměním. Líbilo se mi to? Jak říká Kundun, mlčení je někdy tou nejlepší odpovědí... (02.01.2015)