Princezna za dukát

Tvůrci udělali jednu velkou chybu. Dali dohromady pár, mezi kterým vytvořili pěknou chemii a budování lásky mezi "chudým brusičem" Janem a princeznou Kateřinou je moc pěkné, jen se tomu věnují zatraceně málo. Rozmazlená princezna se tu opravdu snaží, takže jí člověk fandí, aby se jí začalo dařit. Kdyby ten nátlak na ní udělali jen skrze sny, které jí vnukne zlá čarodějnice a ztemnili to, myslím, že by to byla moc dobrá pohádka. Bohužel ty zbytečné scény s Krytinářem a spíše směšná maškarní strašidla to hrozně kazí. Takhle docela slušné tři hvězdy. (03.03.2016)

Některé pohádky Vlasty Janečkové jsou mírně nadprůměrné (třeba Zlatovláska), ovšem většina z nich právem upadla do zapomění, jako např. tahleta. Nejsem příznivcem těchto narychlo natočených papendeklových pohádek - působí příliš levně a ve výsledku naivně. I příběh byl až moc jednoduchý (princezna si vezme za muže trhana, po kterém touží zlá kouzelnice, nakonec se vše v dobré obrátí a z trhana se stává princ). Ne, Češi pohádky opravdu umí, ale to není tenhle případ. (27.07.2012)

Princezna za dukát, jak se chovala na začátku, byla i zadarmo drahá. Ubohý chudý nožíř dostal nevyžádaný dar, hezkou sice, ale naprosto nesnesitelnou družku. První, co mě napadlo, bylo, co kdyby dukát zvedlo dítě, žena či ženatý muž. Vím, že pohádky mají své zákonitosti, ale ty má i život a děti, ženy, starci obého pohlaví a zadaní muži tvoří větší část společnosti, než svobodní, laskaví, krásní a v chudáky zakletí princové, kteří jsou ochotni si nechat na krk pověsit nesnesitelnou rozmazlenou holku. Co rozmazlenou, úplně blbou, když vezmeme v potaz, jak snadno uvěřila skřetovi a jak dlouho jí trvalo, než nahlédla, že když se někdo chová dlouhodobě laskavě, zřejmě to není proto, že je založením prchlivý agresor. Skřet a čarodějnice ještě budiž, proč tam byla hora těch ohavných špatných masek - horda dalších strašidel? (03.03.2016)

Československá televizní pohádka o rozmarné princezně Kateřině, jež odmítala všechny ženichy, dokud rozezlený pan král (M. Stehlík) neporučil, že kdo zvedne ze země dukát, který vyhodil z okna, toho si vezme. Osud ukázal na zdánlivě chudého brusiče nožů Janka (J. Šťastný), jenž si svou novomanželku odvedl do svého chudobného obydlí na opuštěném místě v lese. Nafrněná princezna L. Zedníčková se překvapivě rychle adaptovala na vzniklou situaci a stává se z ní pozorná a obětavá žena. Nepřítele číslo jedna v této zajímavé pohádce představuje zlá čarodějnice Sandra v podání M. Bočanové, jež už před lety nalezla v Jankovi zalíbení a chce se ho zmocnit. V tomto úkolu jí pomáhá uličnický trpaslík Uryáš (J. Krytinář), jenž v přestrojení za fiktivního Jankova dědečka se snaží překazit vznikající citový vztah mezi Jankem a Kateřinou. Zlá čarodějnice Sandra též disponuje skupinou velmi bizarních strašidel oděných do prapodivných a převleků a masek, jejichž zběsilé rejdění a závěrečný hon na milence v lese považuji za nejpůsobivější prvek celého díla. Princezna za dukát je příjemná televizní pohádka s poněkud pro děti děsivým, ale dostatečně poutavým vyvrcholením. (03.01.2016)

Prvotní nápad mi přišel skvělý, ale jak se do toho zamontoval Krytinář a zlá královna, šlo to do kopru - a žel moc brzy. Kolikrát jsem si říkal, co ta princezna furt brečí a neřekne brusiči o dědkovi? A proč vlastně dědkovi tak věří, nechápu? A proč se brusič nepokusil z princezny dostat, co se děje? Přece nebyl na hlavu padlý, aby si myslel, že za vše může jen její odloučení a změna stavu. Sice si nakonec vše řekli, ale na můj vkus moc pozdě. Navíc ta psychedelická strašidla, ta patřila do jiné pohádky, ne sem. Také je pokažen závěr s pádem zlé čarodějnice - nějaký hlásek z lesa, bez detailu, bez pořádného dramatického záběru... Jinak mi zde výjimečně moc Zedníčková nevadila. (13.10.2016)