A Gentle Creature
Réžia:
Stanislav BarabášScenár:
Stanislav BarabášKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Zdeněk LiškaObsahy(1)
Mimořádně zdařilý televizní přepis jedné Dostojevského povídky (do češtiny překládané jako Něžná) je poslední tuzemskou prací režiséra Stanislava Barabáše před jeho odchodem do emigrace. S důrazem na vizuální stránku zpracovává tragický příběh nerovného manželství mezi mladičkou dívkou a postarším mrzoutským mužem, jenž ji nedokáže pochopit ani se k ní přiblížit. Barabáš postihl postupně narůstající psychický stres, který hrdinku pohlcuje, zejména v hereckém ztvárnění, Magdě Vášáryové v titulní roli postačí pohled očí, nenápadné gesto, nevtíravá mimika pracuje se slzami i ojedinělým pousmáním. Režisér použil minimum dialogů, celý příběh provází niterný monolog manžela, necitelného k hrdinčiným duchovním i citovým potřebám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Magda Vášáryová je něžná šestnáctiletá dívka, kterou si vezme za ženu více než čtyřicetiletý majitel záložny Ctibor Filčík. Z jejich hereckých výkonů sálá obrovská profesionalita a cítění s rolí. Dostojevského povídku zpracoval režisér Stanislav Barabáš, jehož to byla předposlední filmová práce na Slovensku, potom brzy po osmašedesátém emigroval. Psychologická studie dvou navzájem nesourodých a věkově odlišných lidí je obohacena o důraznou kameru Stanislava Szomolányiho, která nasnímává různé detaily, záběry obličejů a dynamicky taktuje celek. Zdeněk Liška opět předvedl nezapomenutelnou hudební složku, složenou z vícero motivů a chorálů, z nichž mě nejvíc v hlavě utkvěla klavírní suita spojená s klarinetem, to je prostě něco nádhernýho!! Tohle jsou filmy, v kterých to umělecké cítění zraje jako víno! ()
Na tv film neskutočne kvalitné dielo, ktoré celé stojí na výbornom hereckom výkone C. Filčíka. Takmer celý film prerozpráva svojím vnútorným monológom , ktorým rozoberá, spomína a komentuje celý vzťah so svojou čerstvo mladou ženou. Z. liška dodal kvalitný hudobný doprovod, jak inak, preto dám kľudne plný počet. Za málo peňazí ,veľa muziky, tento film vytrieskal z predlohy maximum. 100%. ()
Po záverečných titulkoch si človek uvedomí, že aj takéto diela uvádzala televízia v rámci "bratislavských pondelkov." Dnes (8.3.) máme viac programov a môžeme si v pondelok vybrať medzi Poisťovňou šťastia, Panelákom, rumunskou telenovelou a nemeckým romantickým filmom. Ale späť k filmu. F.M. Dostojevskij je ikonou literatúry a televízny prepis jeho poviedky sa mimoriadne vydaril. Režisér Barabáš zachoval spisovateľovho ducha, Ctibor Filčík vo vnútornom monológu utiahol nenapodobiteľným spôsobom celý dej, mladučká Magda Vášáryová mu na menšej ploche zdatne sekundovala, Szomolányiho kamera to bravúrne nasnímala a do toho všetkého znela Liškova hudba, čo viac som si mohol priať. A dostal som aj bonus v podobe fragmentov môjho rodného mesta. ()
Napadá mě. Když se sejdou dva skuteční umělci a intelektuálové (Krška, Šrámek-Barabáš,Dostojevskij) to by byla kurva špatná náhoda, že by to blbě dopadlo. Zde to dopadlo velmi dobře. Celý film je koncipován, jako kajícná výpověď Filčíkova a divák již ví, co se stalo. Jak je u Dostojevského zvykem, jedná se o neskutečně složitou psychologickou bejkárnu. Kdo je tedy vinen smrtí mladé ženy? I záložník připouští, že je to on. A do toho zní trubky carského námořnictva ve skvělé direkci Zdeňka Lišky. Tento příběh jest tak komplikován, jako sám život. Jen Faust tam snad pravdu a jistotu má. ()
Psychologické drama o vzpouře mladé ženy, teprve šestnáctileté dívky, proti svému o mnoho staršímu manželovi, který ji touží celou vlastnit a ovládat. Drama o tom, kam také může vést něha… Zajímavé je, že film je v podstatě bez dialogů a s minimem přirozených zvuků a ruchů („režisér vylúčil všetko, čo by mohlo rozptylovať pozornosť absolútne sústredenú na ĺudskú psychiku, gestá a činy“). Veškeré mluvení obstará vypravěč (hlavní hrdina), stejně jako je tomu v Dostojevského povídce. O to výmluvnější pak musí být hudba a kamera, které jsou hlavní předností filmu. Filmová adaptace obvykle nezachovává formu vyprávění předlohy a proto Krotká může působit až příliš televizně. Na okraj: fotografie z vojny se mi zdají ve své době trochu nepravděpodobné; Karlos80: označovat Stanislava Barabáše za „méně známého režiséra“ je snad trochu přehnané; Dejiny slovenskej kinematografie uvádějí rok vzniku 1968, v titulcích je dokonce 1967. Jen pro přesnost: Krotká je slovenský překlad originálního názvu Krotkaja, do češtiny se povídka překládá jako Něžná. Kromě Barabáše ji zfilmoval také Robert Bresson (Něžná). ()
Reklama