Nejmladší z rodu Hamrů

Ach ten Dietl, ten to vážně uměl vystavět. No nebudu vám mazat huby medem ani jinými ne tolik příjemnými věcmi, je to telenovela z prostředí budovatelského venkova. Během let plynoucí příběh Honzíka, nejmladšího synka z rodiny Hamrů, od krušných poválečných počátků až po skoro šťastné zítřky, útrapy lásky, intriky sousedů, hamižná rodina, agitačka za stranu... ale ty scény, to je báseň. Dietlova síla je v charakterech a Sokolovský odvedl někdy až obdivuhodnou práci při jejich interakci. Hlavní hrdina je inteligentní charakter s kapitalistickými vlohami, který, ač má své chyby, vždy zůstává lidský. Ideální soudruh. Tenhle seriál se strašně příjemně sleduje, že člověk si tu místy až naivnost neuvědomí. Výborná oddychová zábava z dob, kdy zápletky a dialogy ještě nebyly jako bla bla bla, i když se jen blábolí... (30.12.2013)

Jézedáci a kolchozníci, spojte se. A pak tu naši malou zemi rozkrademe a svedeme to na "buržousty". A kradlo se i v padesátých letech a pan scenárista Dietl o té době věděl hovno, respektive ani mu nebylo možno se pravdivě o ní vyjádřit, a i když otepi slámy se zlatily pod ještě zdravým sluncem a úroda byla trochu víc bio, tak se tak mohutně budovalo, až nebylo nic, co by se za pšeničný klásek vlezlo. Ne každá správná budovatelka socialismu si lehne před kombajn po vzoru matky Hamrové, ztvárněné Libuší Havelkovou A ne každý správný komunista je tak čestný, poctivý a dodržující desatero socialismu jako Jan Hamr, ztvárněný Jaroslavem Satoranským. Dohromady seriál nabízí široký a krásně idylický pohled na naše "vzkvétající" hospodářství, které bylo postupem času na úrovni Peru, a v seriálu se hlavních, a tedy stěžejních partů, zmocnili jen ti angažovaní straníci, jako pan Moučka a spol. Režisér Evžen Sokolovský, který byl pověstí pruďas, to celé natočil opravdu hezky, dokonce i černobíle, to už asi podvědomě věděl, jak to s celým tím naším hospodářstvím je, a že se tehdy ještě nenatáčelo v barevném formátu, se klidně dá brát jako soudružská výmluva. Nicméně, pokud seriál má své řemeslné kvality, a jakože je rozhodně má, tak mu citelně chybí nezkreslený pohled na celou tu situaci, která s odstupem času budí pobavený smích spolu s odhodláním Jana Hamra být za každou cenu ctnostným bolševikem, který nepodrazí svoji stranu, i kdyby mu ufikli rudé koule. 40% (15.01.2014)

Člověk je v rámci televizní normalizační tvorby zvyklý tolerovat leccos, protože odměnou mu často bývá minimálně zajímavý dramatický zážitek, ve kterém se je možné opřít alespoň o dílčí klady... ale obávám se, že tady není nic. A kromě toho bych musela hodnotit jen zvukovou složku, vzhledem k nekvalitě tehdejšího televizního záznamu. (11.09.2011)

S přimhouřenýma očima to tak v padesátých letech mohlo vypadat, jen ti uvědomělí hrdinové Jaroslava Dietla, kteří jdou za vyšším cílem bez schopnosti se na něj trochu s odstupem podívat, jsou už dost nudní...ten konec tam vypadal vyloženě jako přilepenej, aby si panímámy pobrečely, že si Jan Hamr nakonec našel ženskou. Staronovou. 30%. (11.10.2011)

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. (21.12.2008)