V dobrej spoločnosti

Velice krasne natocena komedie s naprosto uzasnyma hercema, predevsim duo Quaid x Grace si zaslouzi velikou pochvalu. Hodne citlive byla do teto komedie vlozena ta milostna dejova linie, ktera k me radosti nedopadla happy-endem (ne ze bych nepral happyendum, ale v tomto pripade dala tomuto snimku vetsi rozmer) (09.07.2007)

Mnam mnam mlaďounká Scarlett Johansson, O.K. budeme trochu profesionální. Zase taková sranda to nebyla, mě se líbila jiná věc. A jestli jde o klišé, to si musí srovnat každý v palici sám. V době kdy se měří spokojenost lidí velikostí baráku a zaparkovaným autákem , najednou jakoby snímek sklouzával do romanticko-nereálný roviny, že chce ukázat to co je opravdu v životě důležitý. Tedy rodinný vazby, přátelství, volný čas, koníčky, ne jen kariéru, kde jednou jste nahoře a druhej den máte padáka. Že se to povedlo ve filmu, je prima, ale komu se to opravdu povedlo i v životě? (08.06.2015)

Pohodová, sympatická komedie s poznatelným rukopisem Paula Weitze. Jeho "Jak na věc" se mi sice líbilo víc (pravděpodobně hlavně díky větší porci vtipů), ale strávit večer v této dobré společnosti rozhodně není ztrátou času. Pro mě osobně je rovněž jasným plusem, že Weitz není moralista - nechává na divákovi, zda si v příběhu najde nějaké to ponaučení, nebo ne. A stejně jako v "Jak na věc", ani tady nenutí svůj příběh násilím dospět do happy endu. Podoben hlavním postavám posledních dvou filmů, pak i Weitz konečně dozrává - v jeho případě z "prcičkovského" stádia své autorské tvorby. A to je dobře. (08.04.2005)

K filmu jsem přistupoval s velkou nedůvěrou, protože americký humor a romatika mě poslední dobou neoslovují (snímkům se štítkem "americká rodinná komedie", nebo "americký romantický film se až na pár titulů vyhýbám obloukem). K mému překvapení se film ani jako komedie netvářil, někdy mi přišel spíše vážnější a romantická rovina byla uvedena na slušné úrovni (on the otrher hand, pokuď se někdo těšil na nahou Scarlett, nebo žhavý a vášnivý vztah, nedočkal se). Herecké výkony titulních 4 představitelů byly výborné, tedy až na Tophera Gracea, kterému jsem roli moc nevěřil a moc se v něm nevyznal. Každopádně nám byl předveden inteligentní příběh na velice aktuální společenské téma (konfrontace zkušené stáří x dravé mládí) a závěr mě překvapil. (28.06.2008)

Nenáročná komedie pro náročné, zní to trochu divně, ale je to nejjednodušší definice filmu, který pohodově dokáže uspokojit náročné choutky zarytých cyniků, kteří se rádi navážejí do komedií těžících z ústředního tématu, kterým je ostrá konfrontace dvou generací. Paul Weitz natočil na americké poměry velmi uměřené dílo oplývající chytře napsaným scénářem, jehož základní linka sice připomene cokoliv jiného z už vzpomínaného žánru, ale duchaplné dialogy, režisérsky velmi inteligentně vystavěná zápletka a hlavně špičkové herecké výkony, staví tento film nad ty „jiné“. Střetnutí Dennis Quaid – Topher Grace a vzájemná chemie Topher Grace – Scarlett Johansonn, vytvářejí jedinečný herecký koncert, na který je radost pohledět. Při pátrání v paměti po podobném filmu, u kterého jsem se tak dobře pobavil, by mi možná nestačil ani dalekohled, jak je to dávno. A o to víc si pak budu pamatovat tento (05.08.2005)