V dobrej spoločnosti

Milé překvapení. V průběhu sledování jsem se přistihl, přejedený typickým schématem amerických filmů, jak odhaduji vývoj děje, který se zdál být jasný, ale chyba lávky. Příběh se krásně vyhnul obvyklým klišé, kontrast mezi "mladým" a "starým" se neomezil pouze na eskapády a vztahy vykazují přecejenom nějakou větší hloubku. Tímto + hereckým obsazením se snímek vyzdvihl nad průměr nenáročné zábavy a hned jen tak nevyprchá. (21.02.2009)

Slizký Malcolm McDowell lítá po světě v tryskáči a sem tam koupí a sem tam střelí nějakou tu firmu. Polovinu mančaftu vyhází kvůli snížení nákladů a zbytku předvede logo ala Nokia. Obklopuje se mladými ambiciózními pitomci (Topher Grace), kteří dělají velké personální šachy vědouce sami o vedení kolektivu hovno. A pak na to všichni dojedou. Dojemné je, že na konci si řeknou jak jsou dobří lidé a jak se vzájemně od sebe učili a naučili. (A mě bylo pořád záhadou, kde ti naši idioti manažeři berou ty grífy-voni tohle asi viděli!). Scarlett Johansson je klasicky krásná a nové neznámé účesy ji velmi sluší. Objektivně zhodnoceno, nebyla to až taková sračka jak jsem čekal. (12.05.2011)

Příjemně upřímná, jemná a neukřičená poloromantická komedie, v níž kupodivu o romantiku (asi) ani tolik nešlo. Závěr mě mile překvapil tím, že na jednu stranu sice byl typicky hollywoodsky nasládlý, ovšem na stranu druhou... Však víte, co myslím. Spousta situací "jako ze života", milý humor, opravdově vypadající emoce... Dobré to bylo. Podobný, o tři roky mladší film (opět s Dennisem Quaidem) Samotář se mi ale líbil ještě více. (07.04.2013)

Vskutku jsem dostala něco, co jsem nečekala. Protože tenhle film (těžko psát komedie) je tak hezky naivně-realisticky lidský, že mě dostal. Konfrontace dvou generací na pracovišti v poněkud obráceném pořadí, mládí, které se dere nejen po profesním žebříčku nahoru, ale narušuje i rodinou pohodu. Prostě unikum, i po herecké stránce, protože tak moc charismatický mi Danis Quaid už dlouho nepřipadal a Topher Grace je klučina (jak jinak to napsat?) tak tragicky zasmušilý, že jsem mu to zbaštila i s navijákem. Divná zábava tenhle film, ale to rozhodně nesnižuje jeho dějové a herecké kvality, prostě má takové jemné a nenásilné poslání ... (15.10.2005)

Po Kamenické 15 jsem v pátek večer tak nějak náhodou začal někdy ve třetině filmu koukat na dorážení mezi šéfem Carterem a jeho podřízeným Danem. Od scény, kdy se Carter pozval k Danovi domů na večeři, jsem vnímal a většinou jsem si užíval i vtipné hlášky a nápady. Myslel jsem si, že jsem tak znavený po závodě, a proto konzumuji bez opovržení sice jednoduchou, ale celkem nevtíravou, přirozenou zábavu místy okořeněnou slovními přestřelkami. A ocenil jsem sportovní vložky (basketbalové fígle, tenisový trénink i závěrečné proběhnutí po pláži). Oddechová, pohodová komedie o vztazích; podívaná, která netlačí na pilu zbytečným přeslazeným koncem (toho jsem se obával). A líbila se mi ústřední trojice - D. Quaid, T. Grace a S. Johansson. (30.05.2009)