Sňatky z rozumu

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)

Hoci nám pán Voska chce v úvode nahovoriť, že pôjde o príbeh Národného divadla, táto slovutná inštitúcia príde na pretras iba v prvom a poslednom dieli, kedy akoby z neba spadne veta o otvorení divadla. Kde je Zítek alebo Ženíšek? No dobre, nie je to o divadle, bolo asi len potrebné, aby projekt prešiel komunistickou schvaľovacou komisiou. O čom teda? Kupodivu nie ani o národnom obrodení (dohady o potrebe českých obchodov nie sú ani tak obrodeneckej ako skôr ekonomickej povahy), resp. nie do takej miery, aby bolo možné hovoriť o hlavnom motíve. Centrom tvorivého vesmíru autorov bol - ako napovedá i samotný názov - biznis, biznis, biznis. Je to seriál o počiatkoch českého kapitalizmu realizovaného obyvateľstvom českej národnosti, kde češstvo je až na druhom mieste, ako napovedá vzťah niektorých podnikateľov k svojim podriadeným. Literárnu predlohu nepoznám, na rozdiel od seriálu je možno plná vlastenectva, ale seriál vyznieva ináč. Spoiler: Chudera Gabriela Vránová sa stala terčom donebavolajúcej zlomyseľnosti scenáristov - v prvom dieli miluje Vladimíra Ráža vrúcnou láskou a je nadšená vlastenkyňa ("Keď bude stáť české divadlo, už nikdy nebudeme chodiť do nemeckého", takúto hlúposť treba vyvážiť zlatom), v druhom dieli bez akéhokoľvek vysvetlenia má manžela i národ "na háku". Najenigmatickejšia postava českej kinematografie. (29.06.2019)

Musím začít dětskou vzpomínkou z 80. let, kdy se moje maďarská prateta s pletením v ruce půvabně snažila vyslovit jméno Dvořák. Ano, Vladimír Brabec tu byl jako excentrický a mírně pošahaný Antonín Dvořák skvostný. Ovšem většinu mých sympatií ve Sňatcích z rozumu posbíral dokonalý patriachální model středostavovské rodiny v podání Miloše Nedbala a jeho dvou dcer – přeslic (dobrá Iva Janžurová, výborná Jiřina Jirásková). Vedle nich tradiční a někdy těžko stravitelní klaďasové (Vladimír Ráž, Radovan Lukavský), naopak zemitá a přirozená Světla Svozilová (zvlášt ve svých promluvách k synu Janu Skopečkovi v base a po jeho návratu z basy). Gabriela Vránová ve své roli tradičně napotlamě. Závěrem čtvrtého dílu nádhernej emocema našlapanej moment (Jiří Vala versus Světla Svozilová). Jako celek bez debat. (11.12.2012)

Čistá krása. Nadčasovost, herecké legendy, úžasný um a témata, která mají stále co říct. Sledování tohoto klenotu je pohlazení po duši. A ač by se mnohým mladým mohlo zdát, že seriál nemá v dnešní době co říct, pravý opak je pravdou. Já bych povinně tento seriál zařadil do osnov českých škol. Ona národní hrdost, slušnost, morálka, vlastenectví, etické dilema.. pojmy, které dnes už pouze zlehla plápolají.. připomenout jim je tak krásnou formou, to nemůže být šlápnutí vedle. (01.02.2021)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)