Réžia:
Takaši ŠimizuKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Christopher YoungHrajú:
Sarah Michelle Gellar, Clea DuVall, William Mapother, Bill Pullman, KaDee Strickland, Rosa Blasi, Rjó Išibaši, Ted Raimi, Grace Zabriskie, Jason Behr (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Američanka Karen (Sarah Michelle Gellar) študuje v Tokiu za sociálnu pracovníčku a svoj osud si spečatí vo chvíli, keď sa rozhodne zastúpiť istú zdravotnú sestru, ktorá sa jedného dňa z ničoho nič jednoducho neukáže v práci. Vydáva sa na miesto určenia - do tajomne tichého domu v tajomne tichej uličke - a nachádza tam iba postaršiu americkú ženu, ktorej nie je práve do reči. Keď začuje zhora zvuky, vydáva sa tam, aby zistila, o čo ide, a tým sa zamotá do bludného kruhu nadprirodzenej hrôzy, akú si nedokázala predstaviť ani v najhorších snoch. Keď niekto zomrie v záchvate intenzívnej zlosti, ostane po ňom prízrak, ktorý sa postupne šíri na ďalšie obete a "nedá im spávať", až kým ich nedoženie k šialenstvu alebo samovražde. Dokáže Karen čeliť tejto nočnej more? Dokáže ju zastaviť, kým je ešte čas?
Japonský režisér Takashi Shimizu sa presunul do Hollywoodu, aby si zrežíroval remake svojej vlastnej hororovej série. THE GRUDGE je tak po snímkoch Ju-On, Ju-On 2, Ju-On: The Grudge a Ju-On: The Grudge 2 už piatou "šokovou terapiou" o prekliatom dome a nešťastníkoch, ktorým jeho prízraky vystrašia dušu z tela. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (456)
Horor, nad ktorým neradno premýšľať, ktorý treba iba poriadne precítiť. Potme, osamote, na kvalitných slúchadlách zážitok, na ktorý dlho nezabudnem. Dejovo ani zďaleka tak prepracovaný ako Kruh (postavy nula bodov, odhalenie zrodu kliatby druhoradé), no skvelo fungujúcim napätím narvaný do prasknutia. Až si medzi jednotlivými sekvenciami nestíhate vydýchnuť. Polovicu atraktivity filmu robí zvuk, druhú polovicu kamera a strih. Pri väčšine filmov aj tohto žánru by mi to nestačilo, no tentoraz som spokojný. Brilantný audiovizuálny nonsens. ()
Vpodstate jen vyber scen z japonskych originalu, ktery trpi predevsim jejich nedotazenosti. Narozdil od puvodnich verzi, kde to do nas Shimizu pral az za pomyslnou infarktovou hranici, se v americe drzi az podezrele pri zdi a straseni se omezuje predevsim na klasicke lekacky. Ty sceny, ktere maji nejvetsi potencial tahnou k zemi zbytecni a spatni herci (sorry Tede, jsi jednicka, ale k smrti vydeseneho proste zahrat neumis). Proti japonskym Ju-Onum je The Grudge hodne ridka limonada... ()
6 / 10 K tomuto filmu som pristupoval s istou nevôľou, ba až nechuťou, pretože sa malo, údajne, jednať o 'tak strašne strašidelný film, že sa po ňom budem báť prejsť krížom cez ulicu počas slnečného dňa'. Na tom by nebolo nič zlé, keby mi to netvrdil spolužiak, ktorý mi pred tým odporučil Gothiku a Mothman Prophecies... Ale to by som nebol ja, keby som sa mal nechať odradiť vlastnými predsudkami - takže zhasínam všetky svetlá, zatváram sa v izbe a zapínam film. Asi po polhodine svetlá obratne zapínam späť a s nedôverou v seba samého sledujem ďalej. Blíži sa finálna scéna a ja preventívne zatváram oči...Fakt husté! Takže prečo dávam priemerné tri *? Dôvodov je hneď niekoľko - nulový scenár, dementné herecké výkony na čele so Sarah Michelle Gellar, trápny koniec... mám pokračovať? Áno? Takže, žiadne stotožnenie sa s postavami, až príliš časté zneužívanie osvedčených postupov, neoriginalita... ()
V duchu jsem měl vsugerováno, že Nenávist je hodně strašidelný horor, ale když jsem se na to díval teď, tak mě některé scény přišly docela úsměvné a tentokrát jsem se už vůbec nebál. Atmosféra jako kdyby za ty léta vyprchala a ani už mě chraptění nijak moc nebralo. Přesto musím říct, že jde o pěkný horor a pro lepší atmo se na to dívejte raději v noci. ()
Když se vám do domu nastěhuje rodinka krkajících duchů, máte problém. Bydlíte-li ještě k tomu v Japonsku, je váš problém strašidelný. Alespoň nějak takhle to demonstruje horor Nenávist. Působivé dílo s pečlivě budovanou atmosférou je jasnou ukázkou rozdílu oproti americké hororové tvorbě, zejména se pak nabízí americká verze Nakatova Kruhu vs. právě Nenávist. Prvotní rozdíl je patrný právě v práci s atmosférou, kterou Shimizu pečlivě buduje, zatímco Verbinski si s ní pohrával jen v nějakých částech. Lekavé záběry, šum a špinavost prostředí zde působí spíše jako prostředek ke gradaci napětí, zatímco u Kruhu se zdáli spíše jako rušivé elementy. Existuje jen jediná věc, kterou mají oba snímky společné a tím je bezpochyby nepovedený záběr. Zatímco v Kruhu je atmosféra a strach tatam v okamžení, u Nenávisti to ještě chvilku trvá, neboť režisér nám tu hrůzu ukazuje pomalu a dává si pečlivě záležet, abychom neviděli přiliš. Bohužel však duchové, či co to je, působí spíše vtipně než děsivě. Avšak pokud následně porovnáme rozpočet, který oba tvůrci měli k dispozici, musíme dojít k nutnému závěru, že Takeshimu stačí k pečlivému vybudování 'pravého' hororu mnohem méně peněz a vystačí si i bez hvězdného ansáblu. 60% ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (19)
- Snímek byl nominován na cenu Saturn americké Akademie sci-fi, fantasy a hororových filmů. (imro)
- Před uvedením do kin byly testované dvě verze filmu - jedna nepřístupná mládeži do sedmnácti let bez doprovodu rodičů a druhá s mírnějším ratingem, bez některých drsnějších scén. Ta druhá měla větší úspěch. (imro)
- Režisér Takashi Shimizu vyluzoval onen nepříjemný zvuk ducha. (HellFire)
Reklama