Nenávist 2

Dvojka si oproti jedničce trochu pohoršila rozmělněným dějem, který má málo sjednocujících prvků na to, aby se mi zdál plynulý. Skákání od jedné postavy k druhé je sice v rámci japonského hororu vcelku obvyklé a jsem na něj osobně dost zvyklá, ale v tomto případě jsem se v tom občas dost ztrácela. Bubáci, tedy Toshio a Kayako, straší stejně kvalitně jako v jedničce, ba dokonce některé scény jsou ještě lepší. Je tedy opravdu škoda, že děj je tak chaotický a můžu dát jenom 3*. (02.07.2011)

Kayako sa vrátila a ja som vlastne rád, že dvojka (resp. kino-dvojka, aby nedošlo k omylu) nie je taká kvalitná, ako "jednotka" - inak by to totiž vyzeralo, že Japonci snáď ani nevedia nakrútiť priemerný horor. Nie, že by bol JU-ON 2 zlý film. Obsahuje šokujúce pasáže, z ktorých vám bude blbo aj keď ich budete pozerať za svetla. Ale niektoré z nich vám možno budú pripadať trocha... smiešne. (19.08.2005)

Asi největší změnou pro diváka je fakt, že děj nebude tentokrát odehrávat převážně jen v prokletém domě, ale rozšíří se i do jiných lokalit. Mnozí z těch jenž tady kritizovali tvůrce, uvádějí jako největší slabinu filmu to, že film nepřináší nic nového a jenom kopíruje svého slavnějšího předchůdce. Já s nimi ovšem moc nesouhlasím, protože tvůrci se zde rozhodli docela dost experimentovat a to hlavně s postavou samotné Kayako, která je stejně nechutně roztomilá a hrůzu nahánějící jako vždy. Právě tato postava se rozvíjela asi nejvíce a divákům opět přivodí několik velice perných chvilek svým netradičním zjevem a způsobem, jakým si tentokrát své oběti bude vychutnávat. Dvojka je sice o něco slabší, než její předchozí film, ale i tak má nadprůměrné kvality a v určitých sekvencích má i navrch. Asiaté prostě vědí, jak se mají točit pořádné horory a i tento snímek přivodí některým divákům několik bezesných nocí. Tak jako se pro mne stala nezapomenutelná scéna z jedničky ( schodiště), tak zde to bude porodní sál. Na obě předělané japonské verze nedám dopustit a vždycky si je rád pustím znovu. (23.06.2010)

První půlhodina nabízí hrozivou nudu, která se ale naštěstí brzy zlomí a ve filmu se konečně začne dít něco zajímavého a zlého. Pocit strachu a napětí je ale nenávratně pryč. Ke konci jsem se v ději navíc i dost ztrácel a z letargie mě zatahaly jen dlouhé černé vlasy rostoucí ze stropu. dodatek: děti jsou pořád krásně bílé, mají zdeformovaná tělíčka a vydávají nepříjemné vrzavé zvuky. Komu tohle stačí, bude hýkat nadšením. (21.03.2009)

Nemám ráda filmy, ve kterých se natáčí film (nebo třeba chystá divadlo). Kulisy, štáb, herci, co hrají herce... leze mi to na nervy, nevím proč - námět k bádání pro mého imaginárního psychoterapeuta:-). První mínus "Ju-on 2". Asijská kinematografie se mi jen málokdy dokáže trefit do vkusu, většinou ji můj omezený evropský mozeček není schopen pobrat. Druhé mínus "Ju-on 2". Začátek filmu na mě valný dojem neudělal, bylo to typicky japonsky pomalé, ale nechyběl zneklidňující prvek a pak malý šok. Úroveň jednotlivých epizodek kolísala, ovšem několik scén se mi nesmazatelně zapsalo do paměti. Čas od času můj prst vyhledal mezerník a následovala i několikadenní pauza, než jsem se odhodlala k pokračování. Co jiného by mělo svědčit o kvalitě horroru, když ne touha film vypnout, protože napjatým nervičkám nedělá dobře? Nakonec se tedy z "Ju-on 2" vyklubalo solidní dílko: získala jsem fóbii k nízkým stolkům s ubrusem až na zem, vlasy si udržuju víc nakrátko, aby tolik nelezly z umyvadla a můj pes má přísně zakázáno bouchat ohonem do zdi:-). Kdo viděl, chápe;-). 66,6% (14.05.2010)